Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 80

एवं ब्रह्ममयं विभाति सकलं विश्वं चरं स्थावरं विज्ञानाख्यमिदं पदं स भगवान्विष्णुः स्वयं व्यापकः । ज्ञात्वा तं शिरसि स्थितं बहुवरं योगेश्वराणां परं प्राणी मुंचति सर्पवज्जगतिजां निर्मोकमायाकृतिम्

evaṃ brahmamayaṃ vibhāti sakalaṃ viśvaṃ caraṃ sthāvaraṃ vijñānākhyamidaṃ padaṃ sa bhagavānviṣṇuḥ svayaṃ vyāpakaḥ | jñātvā taṃ śirasi sthitaṃ bahuvaraṃ yogeśvarāṇāṃ paraṃ prāṇī muṃcati sarpavajjagatijāṃ nirmokamāyākṛtim

So leuchtet das ganze Weltall—Bewegtes und Unbewegtes—als Brahman. Dieser Zustand, «Vijñāna» (verwirklichte Erkenntnis) genannt, ist Bhagavān Viṣṇu selbst, der All-Durchdringende. Ihn als das Höchste erkennend, im Scheitel des Hauptes gegründet und jenseits selbst der Herren des Yoga, streift das Lebewesen die weltgeborene, von Māyā gewirkte Hülle ab—wie eine Schlange ihre Haut abwirft.

एवम्thus
एवम्:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण (adverb)
ब्रह्ममयम्consisting of Brahman
ब्रह्ममयम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootब्रह्म-मय (प्रातिपदिक; ब्रह्मन् + मय)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; विशेषण
विभातिshines/appears
विभाति:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootवि-भा (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन, परस्मैपद
सकलम्entire
सकलम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसकल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
विश्वम्universe
विश्वम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविश्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
चरम्moving
चरम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootचर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
स्थावरम्immobile
स्थावरम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्थावर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
विज्ञानाख्यम्called ‘vijñāna’ (knowledge)
विज्ञानाख्यम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविज्ञान-आख्य (प्रातिपदिक; विज्ञान + आख्य)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; विशेषण
इदम्this
इदम्:
Visheshya (Correlative/विशेष्य)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; सर्वनाम
पदम्station/state
पदम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
सःhe/that
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; सर्वनाम
भगवान्the Blessed Lord
भगवान्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootभगवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
विष्णुःViṣṇu
विष्णुः:
Apposition (Samānādhikaraṇa/समानाधिकरण)
TypeNoun
Rootविष्णु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
स्वयम्himself
स्वयम्:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootस्वयम् (अव्यय)
Formनिपात/क्रियाविशेषण (indeclinable; reflexive adverb)
व्यापकःall-pervading
व्यापकः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootव्यापक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; विशेषण
ज्ञात्वाhaving known
ज्ञात्वा:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootज्ञा (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्ययभाव; ‘having known’
तम्him/that
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; सर्वनाम
शिरसिin the head
शिरसि:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootशिरस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
स्थितम्situated/placed
स्थितम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeVerb
Rootस्था (धातु)
Formक्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; कर्मणि प्रयोगे विशेषण
बहुवरम्very excellent
बहुवरम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootबहु-वर (प्रातिपदिक; बहु + वर)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
योगेश्वराणाम्of the lords of yoga
योगेश्वराणाम्:
Shashthi-sambandha (Genitive relation/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयोग-ईश्वर (प्रातिपदिक; योग + ईश्वर)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन
परम्supreme
परम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
प्राणीa living being
प्राणी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootप्राणिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
मुंचतिreleases/casts off
मुंचति:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन, परस्मैपद
सर्पवत्like a snake
सर्पवत्:
Sambandha (Comparison/उपमान)
TypeIndeclinable
Rootसर्पवत् (अव्यय; सर्प + वत्)
Formउपमानवाचक-अव्यय (comparative indeclinable)
जगतिजाम्born in the world/worldly
जगतिजाम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootजगति-ज (प्रातिपदिक; जगति + ज)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
निर्मोकम्slough/cast-off skin
निर्मोकम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootनिर्मोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
मायाकृतिम्the form made by māyā
मायाकृतिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमाया-कृति (प्रातिपदिक; माया + कृति)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन

Brahmā (in Brahma–Nārada dialogue; inferred from section context)

Tirtha: Hāṭakeśvara-kṣetra (contextual)

Type: kshetra

Listener: Nārada

Scene: Cosmic vision: the universe (mobile/immobile) suffused with Brahman-light; Viṣṇu as all-pervading presence. A yogin’s subtle body with a luminous lotus at the crown; beside him a serpent shedding its skin as metaphor for casting off māyā.

V
Viṣṇu
B
Brahman
M
māyā
Y
yogeśvara

FAQs

Realizing the all-pervading Lord as Brahman (vijñāna) enables one to shed māyā and attain liberation.

The verse occurs within the Hāṭakeśvara-kṣetra-māhātmya of the Nāgara-khaṇḍa, praising the sanctifying power of that sacred field in the broader Cāturmāsya context.

No direct ritual is prescribed here; it emphasizes inner realization (jñāna/vijñāna) as the liberating means.