Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 21

दर्शन्यकर्णिकारांश्च कोविदारान्महाद्रुमान् । तालांस्तमालान्हिंतालान्प्रियंगून्पनसानपि

darśanyakarṇikārāṃśca kovidārānmahādrumān | tālāṃstamālānhiṃtālānpriyaṃgūnpanasānapi

Er zeigte ihr die lieblichen karṇikāra-Bäume, die mächtigen kovidāra-Bäume und auch Palmen, tamāla-Bäume, hiṃtāla-Palmen, priyaṅgu-Sträucher sowie Jackfruchtbäume.

दर्शन्यकर्णिकारान्beautiful karṇikāra trees
दर्शन्यकर्णिकारान्:
Karman (Object)
TypeNoun
Rootदर्शन्य (प्रातिपदिक) + कर्णिकार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; कर्मधारयः (दर्शन्याः कर्णिकाराः)
and
:
Samuccaya (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक निपात (conjunction: and)
कोविदारान्kovidāra trees
कोविदारान्:
Karman (Object)
TypeNoun
Rootकोविदार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
महाद्रुमान्great trees
महाद्रुमान्:
Karman (Object)
TypeNoun
Rootमहा (प्रातिपदिक) + द्रुम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; कर्मधारयः (महान्तः द्रुमाः)
तालान्palm trees
तालान्:
Karman (Object)
TypeNoun
Rootताल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
तमालान्tamāla trees
तमालान्:
Karman (Object)
TypeNoun
Rootतमाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
हिंतालान्hiṃtāla palms
हिंतालान्:
Karman (Object)
TypeNoun
Rootहिंताल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
प्रियंगून्priyaṅgu trees
प्रियंगून्:
Karman (Object)
TypeNoun
Rootप्रियंगु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
पनसान्jackfruit trees
पनसान्:
Karman (Object)
TypeNoun
Rootपनस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
अपिalso
अपि:
Samuccaya (Connector)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अप्यर्थक निपात (also/even)

Sūta (narrative voice)

Type: kshetra

Scene: A panoramic sacred grove: golden karṇikāra blossoms, tall kovidāra, palms and tamāla, hiṃtāla, priyaṅgu shrubs, and jackfruit trees—shown as part of Śiva guiding Devī through the landscape.

Ś
Śiva
P
Pārvatī
K
karṇikāra
K
kovidāra
T
tāla
T
tamāla
H
hiṃtāla
P
priyaṅgu
P
panasa

FAQs

Tīrtha-māhātmya is tied to sacred ecology: the holy place is recognized through its auspicious natural beauty and life-giving abundance.

The verse describes the approach through a sacred landscape; the named riverbank and grove appear in the following verses.

None; the verse serves as a descriptive prelude to the tīrtha’s sanctity.