Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 10

प्रणम्य ते महेशानं तस्थुः प्रांजलयोऽग्रतः । तानुवाच सुरान्सर्वान्हरो दृष्ट्वा समागतान्

praṇamya te maheśānaṃ tasthuḥ prāṃjalayo'grataḥ | tānuvāca surānsarvānharo dṛṣṭvā samāgatān

Nachdem sie sich vor Maheśāna (Śiva) verneigt hatten, standen sie mit gefalteten Händen vor Ihm. Als Hara alle versammelten Götter sah, sprach Er sie an.

प्रणम्यhaving bowed
प्रणम्य:
Kriya-viseshana (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootप्र-नम् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive/gerund), ‘having bowed’
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; सर्वनाम
महेशानम्Maheshāna (Śiva)
महेशानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमहेशान (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
तस्थुःstood
तस्थुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootस्था (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन; परस्मैपद
प्राञ्जलयःwith folded hands
प्राञ्जलयः:
Karta (Appositional to subject)
TypeAdjective
Rootप्राञ्जलि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण (hands folded)
अग्रतःin front
अग्रतः:
Desha-adhikarana (Locative sense)
TypeIndeclinable
Rootअग्रतः (अव्यय)
Formअव्यय (adverb), ‘in front’
तान्them
तान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; सर्वनाम
उवाचsaid, spoke
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
सुरान्the gods
सुरान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसुर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
सर्वान्all
सर्वान्:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; विशेषण
हरःHara (Śiva)
हरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootहर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Kriya-viseshana (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootदृश् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive/gerund), ‘having seen’
समागतान्assembled, arrived
समागतान्:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootसम्-आ-गम् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past participle), पुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; विशेषण (to सुरान्)

Gālava (continuing narration)

Tirtha: Mandarācala (contextual)

Type: peak

Listener: Anagha/suvrata interlocutor

Scene: The gods bow to Maheśāna and stand before him with folded hands; Śiva, seeing them assembled, begins to speak—an iconic ‘divine audience’ tableau.

M
Maheśāna
H
Hara
D
Devas

FAQs

Reverence precedes revelation: humility (praṇāma, prāñjali) is shown as the proper approach to divine instruction.

The setting continues from Mandarācala; no additional tīrtha is newly specified in this verse.

The devotional gesture of praṇāma (bowing) and standing with folded hands is exemplified.