Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 4

सूत उवाच । एष चोत्पादितो गौर्या निजांगमलतः स्वयम् । क्रीडार्थं मानुषैरंगैर्मातंगाननशोभितः

sūta uvāca | eṣa cotpādito gauryā nijāṃgamalataḥ svayam | krīḍārthaṃ mānuṣairaṃgairmātaṃgānanaśobhitaḥ

Sūta sprach: Dieser wurde von Gaurī selbst hervorgebracht, aus der Unreinheit ihrer eigenen Glieder. Zum göttlichen Spiel formte sie ihn mit menschenähnlichen Gliedern und schmückte ihn mit dem Glanz eines Elefantengesichts.

सूतःSūta
सूतः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
एषःthis (Gaṇanātha)
एषः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
and
:
Sambandha/Connector (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय, समुच्चयबोधक (conjunction)
उत्पादितःwas produced/created
उत्पादितः:
Kriya/Predicate (विधेय)
TypeAdjective
Rootउत्√पद्/उत्√पाद् (धातु) (कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; भूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle)
गौर्याby Gaurī (Pārvatī)
गौर्या:
Karana (Agent-in-passive/करण)
TypeNoun
Rootगौरी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
निजाङ्गमलतःfrom the dirt of her own body
निजाङ्गमलतः:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootनिज + अङ्ग + मल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन; ‘मलतः’ = from the dirt/impurity; समासः (निजस्य अङ्गस्य मलः)
स्वयम्herself; personally
स्वयम्:
Sambandha/Modifier (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootस्वयम् (अव्यय)
Formअव्यय, आत्मवाचक (reflexive adverb)
क्रीडार्थम्for play/sport
क्रीडार्थम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootक्रीडा + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; प्रयोजनवाचक (purpose)
मानुषैःwith human
मानुषैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootमानुष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; विशेषण
अङ्गैःlimbs
अङ्गैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअङ्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
मातङ्गाननशोभितःadorned with an elephant-face
मातङ्गाननशोभितः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमातङ्ग + आनन + शोभित (कृदन्त; √शुभ्/शोभ्)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; भूतकर्मणि कृदन्त ‘शोभित’ = adorned; समासः (मातङ्गस्य आननं यस्य/येन)

Sūta (Lomaharṣaṇa/Sauti)

Tirtha: Gaṇanātha

Type: kshetra

Listener: Ṛṣayaḥ

Scene: Gaurī fashions a child from her own body-substance; the child has human limbs yet an elephant face, presented as a playful divine creation (kṛīḍārtha).

S
Sūta
G
Gaurī (Pārvatī)
G
Gaṇeśa (implied)

FAQs

Divine grace can manifest in accessible forms; Gaṇeśa’s very origin underscores compassionate protection for devotees facing obstacles.

This verse sits within the Nāgarakhaṇḍa’s Tīrthamāhātmya frame, but this specific line focuses on Gaṇeśa’s origin rather than naming a particular tīrtha.

No explicit vrata, dāna, snāna, or japa is prescribed in this verse.