Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 63

निष्कामस्तु पुनर्मर्त्यो यः स्नानं तत्र श्रद्धया । कुरुते स परं श्रेयः प्राप्नुयात्सिद्धिलक्षणम्

niṣkāmastu punarmartyo yaḥ snānaṃ tatra śraddhayā | kurute sa paraṃ śreyaḥ prāpnuyātsiddhilakṣaṇam

Doch der Sterbliche, der frei von selbstsüchtigem Verlangen dort voll Glauben badet, erlangt das höchste Heil und erreicht die Kennzeichen der Siddhi, der geistigen Vollendung.

निष्कामःdesireless
निष्कामः:
Viśeṣaṇa (Qualifier of subject)
TypeAdjective
Rootनिः (उपसर्ग/अव्यय) + काम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन; नञ्/निः-तत्पुरुष (कामरहितः)
तुbut/indeed
तु:
Sambandha (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formविरोध/विशेष-बोधक अव्यय (particle)
पुनःagain / moreover
पुनः:
Kriya-viśeṣaṇa (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formपुनरावृत्ति/पुनः-बोधक अव्यय (adverb)
मर्त्यःa mortal man
मर्त्यः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootमर्त्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन
यःwho
यः:
Karta (Relative subject)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन; सम्बन्धक-सर्वनाम (relative pronoun)
स्नानम्bathing
स्नानम्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootस्नान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन
तत्रthere
तत्र:
Adhikaraṇa (Location)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (locative adverb)
श्रद्धयाwith faith
श्रद्धया:
Karaṇa (Instrument/Means)
TypeNoun
Rootश्रद्धा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/Instrumental), एकवचन
कुरुतेdoes / performs
कुरुते:
Kriya (Main verb)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन, आत्मनेपद
सःhe
सः:
Karta (Correlative subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन; अन्वय-सर्वनाम (correlative pronoun)
परम्supreme
परम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; श्रेयः-विशेषण
श्रेयःthe highest good
श्रेयः:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootश्रेयस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन
प्राप्नुयात्may attain
प्राप्नुयात्:
Kriya (Result verb)
TypeVerb
Rootप्र + आप् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
सिद्धिलक्षणम्a mark/sign of success
सिद्धिलक्षणम्:
Karma (Object/apposition to śreyaḥ)
TypeNoun
Rootसिद्धि (प्रातिपदिक) + लक्षण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (सिद्धेः लक्षणम्)

Unspecified narrator (within Sūta-framed discourse of the chapter)

Type: kund

Listener: dvija-śreṣṭhas (assembled brāhmaṇas)

Scene: A pilgrim/sage enters the sacred water with folded hands, calm face, no sign of worldly petition; the water glows subtly, indicating inner purity and the arising of 'siddhi-lakṣaṇas' as serene radiance rather than spectacle.

S
Snāna
Ś
Śraddhā
S
Siddhi

FAQs

Pilgrimage becomes liberating when performed without worldly craving; faith and selflessness transform ritual into spiritual attainment.

The bathing is “there” at the tīrtha praised in Adhyāya 182; the name is not present in this excerpt.

Snāna (ritual bathing) at the tīrtha, explicitly recommended to be done with śraddhā and niṣkāma-bhāva.