Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 47

कस्मात्तस्यास्तिरस्कारं मम यच्छसि निष्ठुरम् । अज्ञातां मूढबुद्धिः सन्विशेषान्मानुषोद्भवाम्

kasmāttasyāstiraskāraṃ mama yacchasi niṣṭhuram | ajñātāṃ mūḍhabuddhiḥ sanviśeṣānmānuṣodbhavām

Warum häufst du mir so grausam Verachtung auf? Du kennst mich nicht, und du, mit törichtem Geist, erkennst nicht die Unterschiede, die dem menschlichen Verhalten geziemen.

kasmātfrom what cause? why?
kasmāt:
Hetu/Apādāna (Cause/Source)
TypeNoun
Rootkim (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (5th/अपादान), एकवचन; प्रश्नार्थक सर्वनाम
tasyāḥof her
tasyāḥ:
Sambandha (Genitive relation)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (6th/सम्बन्ध), एकवचन
tiraskāramdisrespect, contempt
tiraskāram:
Karma (Object)
TypeNoun
Roottiraskāra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/कर्म), एकवचन
mamato me / of me
mama:
Sambandha (Genitive relation)
TypeNoun
Rootasmad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्ति (6th/सम्बन्ध), एकवचन; उत्तमपुरुष-प्रयोग
yacchasiyou give / you bestow
yacchasi:
Kriyā (Action)
TypeVerb
Rootyam (धातु)
Formलट्-लकार (Present), मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन; परस्मैपद
niṣṭhuramharsh, cruel
niṣṭhuram:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Rootniṣṭhura (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (tiraskāram इति)
ajñātāmunknown, unrecognized
ajñātām:
Karma/Viśeṣaṇa (Object-qualifier)
TypeAdjective
Rootajñāta (कृदन्त-प्रातिपदिक; √jñā + नक्त/क्त)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (स्त्री-प्रति)
mūḍha-buddhiḥone of deluded intellect
mūḍha-buddhiḥ:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootmūḍha (कृदन्त; √muh + क्त) + buddhi (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/कर्ता), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (मूढा बुद्धिः यस्य)
sanbeing
san:
Karta (Subject—participial)
TypeVerb
Rootas (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमान कृदन्त (present participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘being’
viśeṣātbecause of (some) distinction
viśeṣāt:
Hetu/Apādāna (Cause/Source)
TypeNoun
Rootviśeṣa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति, एकवचन; हेत्वर्थे (because of)
mānuṣa-udbhavāmborn of a human (origin)
mānuṣa-udbhavām:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Rootmānuṣa (प्रातिपदिक) + udbhava (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुष (मानुषात् उद्भवा)

Dīrghikā

Type: kshetra

Listener: Ṛṣis/śaunaka-group (typical frame; not stated in verse)

Scene: A tense confrontation: a wronged ascetic or brāhmaṇa figure rebukes a woman for contempt; gestures of accusation and moral admonition dominate the scene.

D
Dīrghikā
M
Māṇḍavya

FAQs

Dharma includes restraint in speech—contempt without understanding is portrayed as a moral failure.

The moral teaching is delivered within the Hāṭakeśvara-kṣetra narrative context of the Tīrthamāhātmya.

None; the verse focuses on ethical conduct (ācāra) and the impropriety of harsh judgment.