Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 63

विद्यामभिजनं लक्ष्मीं प्राप्य नीचनरो यथा । आपदां पात्रतामेति सिंधूनामिव सागरः

vidyāmabhijanaṃ lakṣmīṃ prāpya nīcanaro yathā | āpadāṃ pātratāmeti siṃdhūnāmiva sāgaraḥ

Wie ein niederer Mensch, der, nachdem er Wissen, edle Herkunft und Reichtum erlangt hat, zu einem Gefäß für Unheil wird—so wird auch der Ozean, der die Flüsse aufnimmt, zu ihrem Behältnis.

विद्याम्learning/knowledge
विद्याम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविद्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया (2nd case), एकवचनम्
अभिजनम्noble birth/lineage
अभिजनम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअभिजन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया (2nd case), एकवचनम्
लक्ष्मीम्fortune/prosperity
लक्ष्मीम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootलक्ष्मी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया (2nd case), एकवचनम्
प्राप्यhaving obtained
प्राप्य:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-आप् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययम् (gerund/absolutive), पूर्वक्रिया (having obtained)
नीच-नरःa low/base man
नीच-नरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनीच (प्रातिपदिक) + नर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा (1st case), एकवचनम्; कर्मधारयः (नीचः नरः)
यथाas/like
यथा:
Upamana (Standard of comparison/उपमान)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formउपमानवाचक-अव्ययम् (comparative particle)
आपदाम्of calamities/misfortunes
आपदाम्:
Sambandha (Genitive relation/षष्ठी)
TypeNoun
Rootआपद् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, षष्ठी (6th case), बहुवचनम्
पात्रताम्fitness/receptacle-ness
पात्रताम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपात्रता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया (2nd case), एकवचनम्
एतिgoes/comes to/attains
एति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootइ (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः (3rd person), एकवचनम्
सिन्धूनाम्of rivers
सिन्धूनाम्:
Sambandha (Genitive relation/षष्ठी)
TypeNoun
Rootसिन्धु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, षष्ठी (6th case), बहुवचनम्
इवlike
इव:
Upamana (Comparison marker/उपमान)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमानसूचक-अव्ययम् (simile particle)
सागरःocean
सागरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसागर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा (1st case), एकवचनम्

Sūta (Lomaharṣaṇa) to the sages (deduced from Māheśvarakhaṇḍa context)

Scene: Allegorical tableau: a proud man crowned with books, jewels, and insignia stands beneath gathering storm clouds; beside him, rivers pour into a vast ocean labeled ‘āpada-pātra’, suggesting accumulation of consequences.

L
Lakṣmī

FAQs

Prosperity and status without inner refinement can attract downfall; dharma emphasizes virtue alongside learning and wealth.

No tīrtha is praised; the verse uses a moral analogy.

None; the focus is on ethical fitness rather than ritual practice.