Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 89

नारद उवाच । ततो विममृशे श्लोको बहुधा समभागिनाम् । अनिश्चयाद्विचार्यासौ घटाद्यैः समभागिता

nārada uvāca | tato vimamṛśe śloko bahudhā samabhāginām | aniścayādvicāryāsau ghaṭādyaiḥ samabhāgitā

Nārada sprach: Daraufhin erwog er auf vielerlei Weise jenen Vers über die „gleichen Teilhaber“. In Ungewissheit dachte er darüber nach, ob die Gleichheit des Anteils auch durch Dinge wie den Krug und andere Mittel gilt.

नारदःNārada
नारदः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनारद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार, प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
ततःthen
ततः:
Kāla/Anukrama (Temporal sequence)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय, क्रम/अनन्तरार्थक (then/thereupon)
विममृशेhe reflected/considered
विममृशे:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवि-मृश् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, एकवचन; आत्मनेपद
श्लोकःthe verse
श्लोकः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootश्लोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
बहुधाin many ways
बहुधा:
Kriya-visheshana (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootबहुधा (अव्यय)
Formअव्यय, क्रियाविशेषण (adverb)
सम-भागिनाम्of the equal sharers
सम-भागिनाम्:
Shashthi-sambandha (Of whom)
TypeNoun
Rootसम (प्रातिपदिक) + भागिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन
अनिश्चयात्from uncertainty
अनिश्चयात्:
Hetu (Cause/Reason)
TypeNoun
Rootअनिश्चय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति, एकवचन
विचार्यhaving considered
विचार्य:
Purvakala-kriya (Prior action)
TypeVerb
Rootवि-चर् (धातु)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund), पूर्वक्रिया
असौhe/that one
असौ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअसद्/अदस् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; निर्देशवाचक
घट-आद्यैःby the pot and the like
घट-आद्यैः:
Karana (Instrument/Means)
TypeNoun
Rootघट (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
सम-भागिताequal sharing/equality of shares
सम-भागिता:
Kartṛ-samānādhikaraṇa (Predicate noun)
TypeNoun
Rootसम (प्रातिपदिक) + भागिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन

Nārada

Scene: Nārada narrates as a thoughtful figure pauses, contemplating the proverb; the well, pot, and rope appear as symbolic objects around him.

N
Nārada

FAQs

Dharma often requires careful deliberation (vicāra); slogans and proverbs must be thoughtfully applied to concrete situations.

No tīrtha is named in this verse; it is a reflective moment within a dharma dialogue.

None; the verse models dharmic reasoning—pausing, reflecting, and examining implications before acting.