Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 126

अचिरांशुरिवालक्ष्यो लक्ष्योथ भगवान्हरिः । आबभाषे ततो देवान्बाहुमुद्यम्यचोच्चकैः

acirāṃśurivālakṣyo lakṣyotha bhagavānhariḥ | ābabhāṣe tato devānbāhumudyamyacoccakaiḥ

Dann wandte sich der erhabene Herr Hari—einen Augenblick unsichtbar wie ein flinker Lichtstrahl und dann wieder sichtbar—an die Götter, hob den Arm und sprach laut.

acirāṃśuḥthe newly risen sunbeam / early sun
acirāṃśuḥ:
Upamana (उपमान)
TypeNoun
Rootacira (प्रातिपदिक) + aṃśu (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (अचिरः अंशुः); पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
ivalike
iva:
Sambandha (सम्बन्ध/उपमा)
TypeIndeclinable
Rootiva (अव्यय)
Formअव्यय; उपमानवाचक-निपात (comparative particle)
alakṣyaḥunperceivable / not visible
alakṣyaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Roota- + lakṣya (प्रातिपदिक)
Formनञ्-समास/उपसर्गयुक्त विशेषण; पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; 'हरिः' इति विशेषणम्
lakṣyaḥvisible / perceptible
lakṣyaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootlakṣya (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; 'हरिः' इति विशेषणम्
athathen
atha:
Discourse connective (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootatha (अव्यय)
Formअव्यय; अनुक्रम/समुच्चयार्थक (then/now)
bhagavānthe Blessed Lord
bhagavān:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootbhagavat (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; 'हरिः' इति विशेषणम्
hariḥHari (Viṣṇu)
hariḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roothari (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
ābabhāṣespoke
ābabhāṣe:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootā-√bhāṣ (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; आत्मनेपदी
tataḥthereupon
tataḥ:
Adverbial (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Roottatas (अव्यय)
Formअव्यय; अपादान/कालवाचक क्रियाविशेषण (thereupon/from then)
devānthe gods
devān:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootdeva (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया (2nd), बहुवचन
bāhumarm
bāhum:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootbāhu (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
udyamyahaving raised
udyamya:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootud-√yam (धातु)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययभाव (gerund); 'having raised'
caand
ca:
Connector (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक (conjunction)
uccakaiḥloudly / in a high voice
uccakaiḥ:
Adverbial (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootuccaka (प्रातिपदिक)
Formबहुवचन-तृतीया-रूपेण क्रियाविशेषणवत् प्रयोगः; अव्ययीभाव/निपातवत् (very loudly)

Sūta (Lomaharṣaṇa) narrating; direct speech by Viṣṇu begins (deduced)

Scene: Hari flickers into perception—first like a swift sunbeam, then clearly visible—raising his arm to command the devas, voice projected over the tumult.

V
Viṣṇu (Hari)
D
Devas

FAQs

Divine guidance arrives at the right moment; the wise listen when the Lord ‘makes Himself visible’ through instruction.

No tīrtha is named; the passage frames a doctrinal counsel within the battle narrative.

None; it introduces a speech rather than a rite.