Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 23

गतवान्ब्रह्मणो लोकं तत्रापश्यं पितामहम् । स हि राजर्षिदेवर्षिमूर्तामूर्तैः सुसंवृतः

gatavānbrahmaṇo lokaṃ tatrāpaśyaṃ pitāmaham | sa hi rājarṣidevarṣimūrtāmūrtaiḥ susaṃvṛtaḥ

„Ich gelangte in die Welt Brahmās, und dort erblickte ich den Großvater der Wesen (Pitāmaha). Wahrlich, er war umgeben von Königssehern und göttlichen Sehern—von Wesen mit Gestalt und ohne Gestalt.“

गतवान्having gone
गतवान्:
Karta (Subject qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formक्तवतु-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त (Perfect participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
ब्रह्मणःof Brahmā
ब्रह्मणः:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (6th/Genitive), एकवचन
लोकम्world, realm
लोकम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक (locative adverb)
अपश्यम्I saw
अपश्यम्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), उत्तमपुरुष (1st person), एकवचन; परस्मैपद
पितामहम्the Grandfather (Brahmā)
पितामहम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपितामह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
हिindeed
हि:
Avyaya (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (emphatic particle)
राजर्षि-देवर्षि-मूर्त-अमूर्तैःby royal sages, divine sages, embodied and unembodied (beings)
राजर्षि-देवर्षि-मूर्त-अमूर्तैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootराजर्षि (प्रातिपदिक) + देवर्षि (प्रातिपदिक) + मूर्त (प्रातिपदिक) + अमूर्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/Instrumental), बहुवचन; द्वन्द्व-समासः (समाहार/इतरेतर)
सु-संवृतःwell surrounded
सु-संवृतः:
Karta (Subject complement/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु (उपसर्ग/अव्यय) + सम् + वृ (धातु)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त (संवृत = surrounded/covered), सु- उपपद (well)

Nārada

Tirtha: Brahmaloka (as cosmic tīrtha-like locus)

Type: kshetra

Listener: Pārtha (Arjuna)

Scene: A radiant Brahmaloka court: Brahmā seated, surrounded by rājārṣis and devarṣis; some appear as luminous forms without bodies, others as ascetics and kings with matted hair and crowns.

N
Nārada
B
Brahmā (Pitāmaha)
R
Rājarṣis
D
Devarṣis

FAQs

Purāṇic teachings are situated within a cosmic, sage-filled tradition, emphasizing continuity of sacred knowledge.

This verse shifts to Brahmaloka as narrative setting; the earthly tīrtha-māhātmya is still forthcoming.

None; it is descriptive cosmological narration.