Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 5

कृतपादोदक स्नानः कृतकेशवपूजनः । वीतसंसारवसतिः काश्यामासीन्नरोत्तमः

kṛtapādodaka snānaḥ kṛtakeśavapūjanaḥ | vītasaṃsāravasatiḥ kāśyāmāsīnnarottamaḥ

Nachdem er im Pādodaka gebadet und Keśava verehrt hatte, wohnte jener Beste der Menschen in Kāśī, frei vom Verweilen im Saṃsāra.

कृतपादोदकस्नानःone who has bathed in pādodaka
कृतपादोदकस्नानः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकृत (कृ-धातु, क्त-प्रत्यय; कृदन्त) + पादोदक (पाद+उदक; प्रातिपदिक) + स्नान (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; बहुपद-समासः—तत्पुरुषः; अर्थः ‘कृतं पादोदके स्नानं येन’ (कृत-समासान्त-विशेषण)
कृतकेशवपूजनःone who has worshipped Keśava
कृतकेशवपूजनः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकृत (कृ-धातु, क्त-प्रत्यय; कृदन्त) + केशव (प्रातिपदिक) + पूजन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; तत्पुरुष-समासः; अर्थः ‘कृतं केशवस्य पूजनं येन’
वीतसंसारवसतिःone who has abandoned dwelling in saṃsāra
वीतसंसारवसतिः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवीत (वि+इ-धातु, क्त-प्रत्यय; कृदन्त) + संसार (प्रातिपदिक) + वसति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; तत्पुरुषः; अर्थः ‘संसार-वसतिः वीतः (त्यक्तः) येन’
काश्याम्in Kāśī
काश्याम्:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकाशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन
आसीत्was
आसीत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
नरोत्तमःthe best of men
नरोत्तमः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक) + उत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; कर्मधारय-समासः (उत्तमः नरः)

Skanda (contextual continuation)

Tirtha: Pādodaka-tīrtha

Type: ghat

Scene: A pilgrim emerges from a sacred bath at Pādodaka-tīrtha, then offers flowers and tulasī to Keśava in a small shrine; behind him, Kāśī’s lanes and ghāṭas glow, suggesting a life settled in sacred residence beyond worldly pull.

P
Pādodaka
K
Keśava
K
Kāśī

FAQs

Tīrtha-snān joined with devotion (pūjā) transforms one’s spiritual destiny, making Kāśī a place of release rather than bondage.

Pādodaka tīrtha in Kāśī, together with worship of Keśava.

Snāna in Pādodaka and pūjana of Keśava.