Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 26

तद्दक्षिणायां काष्ठायां शेषतीर्थमनुत्तमम् । महापापौघ शेषोपि न तिष्ठेद्यन्निमज्जनात्

taddakṣiṇāyāṃ kāṣṭhāyāṃ śeṣatīrthamanuttamam | mahāpāpaugha śeṣopi na tiṣṭhedyannimajjanāt

An der Südseite befindet sich das unvergleichliche Śeṣa-Tīrtha. Durch das Untertauchen dort kann selbst der letzte Rest einer Flut großer Sünden nicht bestehen bleiben.

तत्that
तत्:
Sambandha (Deictic)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘दक्षिणायाम्’ इत्यस्य निर्देशक (that)
दक्षिणायाम्in the southern (side)
दक्षिणायाम्:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeNoun
Rootदक्षिणा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; अधिकरणम् (in the southern direction/side)
काष्ठायाम्in the quarter/direction
काष्ठायाम्:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकाष्ठा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; दिशावाचक-शब्दः (quarter/direction)
शेषतीर्थम्the Śeṣa tīrtha
शेषतीर्थम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशेष (प्रातिपदिक) + तीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; समासः—षष्ठी-तत्पुरुषः (शेषस्य तीर्थम्)
अनुत्तमम्unsurpassed
अनुत्तमम्:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootअनुत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘शेषतीर्थम्’ इत्यस्य विशेषणम्
महापापौघःa great flood of sins
महापापौघः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमहा (प्रातिपदिक) + पाप (प्रातिपदिक) + ओघ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (महान् पापानाम् ओघः)
शेषःremaining
शेषः:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootशेष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘महापापौघः’ इत्यस्य विशेषणम् (remaining)
अपिeven
अपि:
Sambandha (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसम्भावना/अपि-कारार्थक-अव्यय (even/also)
does not
:
Pratishedha (Negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय
तिष्ठेत्would remain
तिष्ठेत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootस्था (√स्था धातु)
Formविधिलिङ् (optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; ‘तिष्ठेत्’ = would remain/stand
यत्because (of which)
यत्:
Hetu (Cause marker)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; सम्बन्धसूचक (because/that which)
निमज्जनात्from immersion (there)
निमज्जनात्:
Apadana/Hetu (Cause/Source)
TypeNoun
Rootनि + मज्ज् (√मज्ज् धातु) + अन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (अपादान/हेतु), एकवचन; कृदन्त-भाववाचक ‘निमज्जन’ (immersion)

Skanda (deduced for Kāśīkhaṇḍa dialogue context)

Tirtha: Śeṣa-tīrtha

Type: ghat

Listener: Pilgrimage audience

Scene: A devotee performs full immersion at a quiet Kāśī water-step; above, a symbolic presence of Śeṣa (cosmic serpent) as a protective canopy; dark ink-like ‘sins’ dissolve into clear water.

Ś
Śeṣa-tīrtha
Ś
Śeṣa
K
Kāśī (Vārāṇasī)
M
Mahāpāpa

FAQs

The tīrtha is celebrated as radically purifying—sin is depicted as unable to endure the sanctity of the place.

Śeṣa-tīrtha, located on the southern side within the Kāśī tīrtha landscape.

Nimajjana—ritual immersion/bathing at Śeṣa-tīrtha.