Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 4

यो यो याति पुरीं तां तु स स तत्रैव तिष्ठति । अभूवन्ननुयोगिन्योऽयोगिन्यः काशिसंगताः

yo yo yāti purīṃ tāṃ tu sa sa tatraiva tiṣṭhati | abhūvannanuyoginyo'yoginyaḥ kāśisaṃgatāḥ

Wer immer in jene Stadt geht, ein jeder bleibt dort selbst. Sogar jene, die keine Yoginīs waren, wurden durch die Gemeinschaft mit Kāśī zu Yoginīs.

यःwho(ever)
यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सम्बन्धसूचक (relative pronoun)
यःwho(ever)
यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पुनरुक्ति-प्रयोगः (emphatic repetition)
यातिgoes
याति:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलट्-लकार, परस्मैपद; प्रथम-पुरुष, एकवचन
पुरीम्to the city
पुरीम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपुरी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
ताम्that
ताम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषणम् (पुरीम्)
तुbut, indeed
तु:
Sambandha/Contrast (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; विरोध/अवधारणार्थक निपात (but/indeed)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; तदनुयायी (correlative)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पुनरुक्ति-प्रयोगः
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Locative sense/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक क्रियाविशेषण
एवindeed, only
एव:
Sambandha/Emphasis (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारणार्थक निपात
तिष्ठतिstays, remains
तिष्ठति:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootस्था (धातु)
Formलट्-लकार, परस्मैपद; प्रथम-पुरुष, एकवचन
अभूवन्became
अभूवन्:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect), परस्मैपद; प्रथम-पुरुष, बहुवचन
अनुयोगिन्यःfollowers, attendants (f.)
अनुयोगिन्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअनु + योगिन् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; ‘अनुयोगिनी’ = अनुयायिनी/अनुगामिनी
अयोगिन्यःnon-yoginīs (f.)
अयोगिन्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअ + योगिन् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; नञ्-समासपूर्वक (negated)
काशिसंगताःassociated with Kāśī
काशिसंगताः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकाशी (प्रातिपदिक) + संगत (कृदन्त-प्रातिपदिक, √गम्/संगम्)
Formतत्पुरुष-समास (काश्या संगताः); पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषणम् (अयोगिन्यः)

Skanda (continuing narration of Śiva’s thought)

Tirtha: Kāśī

Type: kshetra

Listener: Agastya

Scene: Pilgrims entering Kāśī are shown gradually transforming: ordinary women become yoginīs—holding japa-mālā, serene faces, simple ascetic attire—while the city’s aura binds residents to remain near ghāṭas and temples.

K
Kāśī
Y
Yoginīs (as a spiritual category)

FAQs

Holy association (saṅga) with Kāśī transforms inner capacity; the place itself catalyzes yogic and devotional maturity.

Kāśī (Vārāṇasī) broadly, praised for its power to retain and transform visitors.

No explicit rite; the implied discipline is saṅga—staying in/associating with Kāśī as a spiritual practice.