Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 66

आर्द्रधात्रीफलोन्माना मृदः शौचे प्रकीर्तिताः । सर्वाश्चाहुतयोप्येवं ग्रासाश्चांद्रायणेपि च । प्रागास्य उदगास्योवा सूपविष्टः शुचौ भुवि । उपस्पृशेद्विहीनायां तुषांगारास्थिभस्मभिः

ārdradhātrīphalonmānā mṛdaḥ śauce prakīrtitāḥ | sarvāścāhutayopyevaṃ grāsāścāṃdrāyaṇepi ca | prāgāsya udagāsyovā sūpaviṣṭaḥ śucau bhuvi | upaspṛśedvihīnāyāṃ tuṣāṃgārāsthibhasmabhiḥ

Für die Reinigung wird das Maß der Erde (die zu verwenden ist) als dem einer frischen Āmalakī-(Dhātrī-)Frucht entsprechend verkündet. Ebenso gilt dasselbe Maß für alle Opfergaben und auch für die Bissen, die im Cāndrāyaṇa-Gelübde genommen werden. Nach Osten oder nach Norden gewandt, recht sitzend auf reinem Boden, soll man den Ritus des Berührens/Schlürfens vollziehen; wenn (geeignete Erde/Wasser) fehlt, dürfen Spreu, Holzkohle, Knochenasche oder Asche als Ersatz dienen.

ārdradhātrī-phala-unmānāḥ(clods) of the measure of a fresh āmalakī fruit
ārdradhātrī-phala-unmānāḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootārdrā (प्रातिपदिक) + dhātrī (प्रातिपदिक) + phala (प्रातिपदिक) + unmāna (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन; बहुपद-तत्पुरुषः (ārdradhātryāḥ phalasya unmānāḥ = measures equal to the fruit of fresh āmalakī)
mṛdaḥearth/clay (clods)
mṛdaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootmṛd (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन (वैकल्पिक रूप; mṛdaḥ = mṛdaḥ/mṛdaḥ)
śaucein purification
śauce:
Adhikarana (Topic/अधिकरण)
TypeNoun
Rootśauca (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन
prakīrtitāḥare declared/mentioned
prakīrtitāḥ:
Kriya (Predication/विधेय-क्रिया)
TypeVerb
Rootpra + kīrt (धातु) + ta (क्त)
Formक्त-कृदन्त (past passive participle) used predicatively; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन
sarvāḥall
sarvāḥ:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootsarva (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन
caand
ca:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-निपात
āhutayaḥoblations
āhutayaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootāhuti (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन
apialso
api:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootapi (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात (also)
evamthus
evam:
Prakara (Manner/प्रकार)
TypeIndeclinable
Rootevam (अव्यय)
Formरीतिवाचक-अव्यय (thus)
grāsāḥmouthfuls (of food)
grāsāḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootgrāsa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन
caand
ca:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-निपात
cāndrāyaṇein the Cāndrāyaṇa rite
cāndrāyaṇe:
Adhikarana (Context/अधिकरण)
TypeNoun
Rootcāndrāyaṇa (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन
apialso
api:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootapi (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात (also)
caand
ca:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-निपात
prāk-āsyaḥfacing east
prāk-āsyaḥ:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootprāk (अव्यय) + āsya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; अव्ययीभावः (prāk = eastward)
udak-āsyaḥor facing north
udak-āsyaḥ:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootudak/udag (अव्यय) + āsya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; अव्ययीभावः (udag = northward)
or
:
Sambandha (Alternative/विकल्प)
TypeIndeclinable
Rootvā (अव्यय)
Formविकल्पार्थक-निपात (or)
sūpa-viṣṭaḥsitting properly
sūpa-viṣṭaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootsu (उपसर्ग) + upa + viś (धातु) + ta (क्त)
Formक्त-कृदन्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; 'sūpaviṣṭa' = well-seated
śucauon a clean (place)
śucau:
Adhikarana (Location qualifier/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootśuci (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन; 'bhuvi' इत्यस्य विशेषणम्
bhuvion the ground
bhuvi:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootbhūmi (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन
upaspṛśetshould touch (for purification)
upaspṛśet:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootupa + spṛś (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन
vihīnāyāmwhen (water etc.) is lacking
vihīnāyām:
Adhikarana (Condition/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootvihīna (hā धातु + क्त, with vi-)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन; 'bhuvi' इत्यस्य विशेषणम् (in absence/when lacking)
tuṣa-aṅgāra-asthi-bhasmabhiḥwith chaff, charcoal, bone, and ash
tuṣa-aṅgāra-asthi-bhasmabhiḥ:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Roottuṣa (प्रातिपदिक) + aṅgāra (प्रातिपदिक) + asthi (प्रातिपदिक) + bhasman (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (समाहार-द्वन्द्व), तृतीया (3), बहुवचन

Skanda (deduced: Kāśīkhaṇḍa commonly as Skanda teaching Agastya)

Tirtha: Kāśī-kṣetra (ritual conduct context)

Type: kshetra

Scene: A ritual teacher demonstrates a measured clod of earth the size of a fresh āmalakī; beside him, a vrata-observer counts Cāndrāyaṇa morsels; a clean mat on the ground is oriented east/north; a small tray shows substitutes—chaff, charcoal, bone-ash, ash—labeled for scarcity situations.

C
Cāndrāyaṇa

FAQs

Purification is governed by precise dharmic measures and mindful orientation, yet dharma also provides practical substitutes in scarcity.

The instruction belongs to the Kāśī Khaṇḍa’s ritual framework; it does not single out a named tīrtha in this verse.

Earth for cleansing is measured by a fresh āmalakī; the same standard applies to offerings and Cāndrāyaṇa morsels; face east or north on clean ground; substitutes like chaff/charcoal/ashes are allowed if needed.