Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 9

शांभवेनाथ योगेन देहमुत्सृज्य पार्थिवम् । आससादाशवं शांतं शांतसर्वेंद्रियार्थकः

śāṃbhavenātha yogena dehamutsṛjya pārthivam | āsasādāśavaṃ śāṃtaṃ śāṃtasarveṃdriyārthakaḥ

Dann, durch Śāmbhava-Yoga, gab er den irdischen Leib auf und gelangte in einen stillen Zustand – Sinne und Sinnesobjekte waren völlig befriedet.

शाम्भवेनby Śāmbhava
शाम्भवेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootशाम्भव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), एकवचन; योगेन इत्यस्य विशेषण (Śāmbhava-yoga)
अथthen
अथ:
Sambandha (Discourse particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formसमुच्चय/अनन्तर्य-बोधक-अव्यय (particle: then/now)
योगेनby yoga
योगेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootयोग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
देहम्the body
देहम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदेह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
उत्सृज्यhaving abandoned
उत्सृज्य:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootउत् + सृज् (धातु) + ल्यप् (कृदन्त)
Formल्यबन्त-अव्ययकृदन्त (gerund); अर्थः—having abandoned/left
पार्थिवम्earthly
पार्थिवम्:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपार्थिव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; देहम् इत्यस्य विशेषण
आससादattained, reached
आससाद:
Kriya (Main verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootआ + सद् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
आशवम्Āśava (name/place/state)
आशवम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootआशव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
शान्तम्peaceful, calm
शान्तम्:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशान्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; आशवम् इत्यस्य विशेषण
शान्तसर्वेन्द्रियार्थकःwhose all sense-objects were stilled
शान्तसर्वेन्द्रियार्थकः:
Visheshana (Adjective of implied subject/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशान्त + सर्व + इन्द्रिय + अर्थक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः—शान्ताः सर्वे इन्द्रियार्थाः यस्य (तत्पुरुषः; बहुपद-समास)

Skanda

Listener: Primary interlocutor(s) of Kāśīkhaṇḍa discourse

Scene: Ratnabhadra seated in yogic posture on a high mountain ledge, eyes half-closed, aura calm; senses symbolically subdued (quiet animals, still wind), as the subtle body rises toward a serene light.

Ś
Śiva (Śāmbhava)
Ś
Śāmbhava-yoga

FAQs

A dharmic life can culminate in yogic release: serenity arises when the senses and their cravings are calmed through Śiva-centered yoga.

No site is named in this verse; it presents a Shaiva yogic attainment that supports the chapter’s broader Kāśī Māhātmya frame.

Not a ritual but a discipline: Śāmbhava-yoga (Śiva-oriented yogic practice) leading to inner peace and transcendence.