Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 32

योगिनो यं हृदाकाशे प्रणिधानेन निश्चलाः । ज्योतीरूपं प्रपश्यंति तस्मै श्रीब्रह्मणे नमः

yogino yaṃ hṛdākāśe praṇidhānena niścalāḥ | jyotīrūpaṃ prapaśyaṃti tasmai śrībrahmaṇe namaḥ

Ehrerbietung jenem glückverheißenden Brahmā, den die Yogins—unerschütterlich in tiefer Versenkung—im Herzraum als Gestalt aus Licht erblicken.

योगिनःyogins
योगिनः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootyogin (योगिन्-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
यम्whom
यम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootyat (यत्-सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन (relative pronoun)
हृदाकाशेin the heart-space
हृदाकाशे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Roothṛd + ākāśa (हृद्-प्रातिपदिक + आकाश-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष: 'हृदयस्य आकाशे'
प्रणिधानेनby concentration
प्रणिधानेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootpraṇidhāna (प्रणिधान-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
निश्चलाःsteadfast, unmoving
निश्चलाः:
Karta-dharma (Attribute/विशेषण)
TypeAdjective
Rootniś-cala (निश्चल-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; योगिनः इति विशेषण
ज्योतीरूपम्the form of light
ज्योतीरूपम्:
Karman (Object complement/कर्म)
TypeNoun
Rootjyotis + rūpa (ज्योतिस्-प्रातिपदिक + रूप-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष: 'ज्योतिषः रूपम्'
प्रपश्यन्तिbehold clearly
प्रपश्यन्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootpra-√paś (पश्-धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपद
तस्मैto him
तस्मै:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Roottad (तद्-सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन
श्रीब्रह्मणेto glorious Brahmā/Brahman
श्रीब्रह्मणे:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootśrī + brahman (श्री-प्रातिपदिक + ब्रह्मन्-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; कर्मधारय: 'श्रीमान् ब्रह्मा/ब्रह्म'
नमःsalutation
नमः:
Sambodhana/Prayojana (Salutation/प्रणाम)
TypeIndeclinable
Rootnamas (नमस्-प्रातिपदिक)
Formनिपातवत् प्रयोग (indeclinable salutation)

Devas

Tirtha: Kāśī

Type: kshetra

Scene: Yogins seated in still meditation, eyes half-closed, a radiant orb of light glowing in the heart region; Brahmā/auspicious divinity appears as pure jyoti within.

Y
Yogins
B
Brahmā
H
Hṛdākāśa (heart-space)
J
Jyotis (light)

FAQs

Divinity is realizable inwardly; through steady concentration, the seeker perceives the luminous reality within the heart.

No named tirtha; the verse emphasizes the inner pilgrimage (antar-yātrā) within the Kāśī-khaṇḍa setting.

Praṇidhāna (deep contemplative absorption) is implied as the yogic method.