Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 24

नाथ त्वदीयचरणांबुजचिंतनेन निर्द्धूय भास्करसुताद्भयमाशु शम्भो । नित्यत्वमाशु गतवान्स मृकंडुपुत्रः किं वा न सिध्यति तवाश्रयणात्परेश

nātha tvadīyacaraṇāṃbujaciṃtanena nirddhūya bhāskarasutādbhayamāśu śambho | nityatvamāśu gatavānsa mṛkaṃḍuputraḥ kiṃ vā na sidhyati tavāśrayaṇātpareśa

O Herr — durch das Sinnen über deine Lotosfüße, o Śambhu, wird die Furcht vor Yama, dem Sohn der Sonne, rasch abgeschüttelt. Mārkaṇḍeya, der Sohn des Mṛkaṇḍu, erlangte schnell Unsterblichkeit; was könnte durch Zuflucht zu dir, o höchster Herr, nicht vollbracht werden?

nāthaO Lord
nātha:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootnātha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन
tvadīyayour
tvadīya:
Instrument (Karana/करण)
TypeAdjective
Roottvad (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + īya (तद्धित प्रत्यय)
Formविशेषण, नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/तृतीया), एकवचन; ‘त्वदीय-’ = your
caraṇa-ambuja-cintanenaby meditation on the lotus of (your) feet
caraṇa-ambuja-cintanena:
Instrument (Karana/करण)
TypeNoun
Rootcaraṇa (प्रातिपदिक) + ambuja (प्रातिपदिक) + cintana (प्रातिपदिक; √cint (धातु) ल्युट्)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; समासः (तत्पुरुष-श्रृंखला) ‘चरणाम्बुजस्य चिन्तनेन’
nirddhūyahaving dispelled
nirddhūya:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootnir-√dhū (धातु) ल्यप् (क्त्वान्त/अव्ययीभाव-प्रयोग)
Formक्त्वान्त (absolutive), अव्ययभाव; ‘having shaken off/removed’
bhāskarasutātfrom Bhāskara’s daughter (Yamunā)
bhāskarasutāt:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootbhāskara (प्रातिपदिक) + sutā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, पञ्चमी (5th/पञ्चमी), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः ‘भास्करस्य सुता’ (यमुनादेवी)
bhayamfear
bhayam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootbhaya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन
āśuquickly
āśu:
Adverbial (Kriyāviśeṣaṇa/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootāśu (अव्यय)
Formअव्यय (क्रियाविशेषण)
śambhoO Śambhu (Śiva)
śambho:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootśambhu (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन
nityatvamimmortality/eternity
nityatvam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootnityatva (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
āśuquickly
āśu:
Adverbial (Kriyāviśeṣaṇa/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootāśu (अव्यय)
Formअव्यय (क्रियाविशेषण)
gatavānattained
gatavān:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Root√gam (धातु) क्तवतु (गतवत्)
Formक्तवतु-प्रत्ययान्त कृदन्त (परिप्रयोगे finite sense), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘has attained/went’
saḥhe
saḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
mṛkaṇḍuputraḥthe son of Mṛkaṇḍu (Mārkaṇḍeya)
mṛkaṇḍuputraḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootmṛkaṇḍu (प्रातिपदिक) + putra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः ‘मृकण्डोः पुत्रः’ (मार्कण्डेयः)
kimwhat
kim:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootkim (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; प्रश्नार्थक
indeed/or
:
Discourse particle (Nipāta/निपात)
TypeIndeclinable
Rootvā (अव्यय)
Formअव्यय (निपात; विकल्प/उत्प्रेक्षा)
nanot
na:
Negation (Nishedha/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootna (अव्यय)
Formअव्यय (निषेध)
sidhyatiis accomplished
sidhyati:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√sidh (धातु)
Formलट् (वर्तमान), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
tavaof you/your
tava:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Roottvad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी, एकवचन
āśrayaṇātfrom taking refuge (in you)
āśrayaṇāt:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootāśrayaṇa (प्रातिपदिक; ā-√śri (धातु) ल्युट्)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी, एकवचन; ‘from taking refuge’
pareśaO Supreme Lord
pareśa:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootpareśa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः ‘पराणाम् ईशः’

A devotee addressing Śiva as Śambhu/Pareśa (contextual hymn in Setukhaṇḍa)

Tirtha: Rāmanātha (Setu/Rāmeśvara)

Type: kshetra

Scene: Śiva appears between Yama and the devotee; Yama’s noose falls powerless as the devotee meditates on Śiva’s lotus-feet; the scene radiates mṛtyuñjaya power and wonder.

Ś
Śiva
Y
Yama
S
Sūrya (Bhāskara)
M
Mārkaṇḍeya

FAQs

Remembrance of Śiva’s feet and wholehearted refuge (śaraṇāgati) removes fear of death and grants the highest spiritual attainments.

Rāmeśvaram at Setu, where Śiva is praised as the giver of fearlessness and the protector from Yama’s terror.

A devotional practice is implied: contemplation/meditation (ciṃtana) on Śiva’s lotus feet; no detailed vrata is specified in this verse.