Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 9

ऋषय ऊचुः । सर्वतीर्थमिति ख्यातिः सूतास्य कथमागता । ब्रूह्यस्माकमिदं पुण्यं विस्तराच्छृण्वतां मुने

ṛṣaya ūcuḥ | sarvatīrthamiti khyātiḥ sūtāsya kathamāgatā | brūhyasmākamidaṃ puṇyaṃ vistarācchṛṇvatāṃ mune

Die Ṛṣis sprachen: „O Sūta, wie kam es, dass dieser Ort als ‘Sarvatīrtha’, als das Tīrtha aller Tīrthas, berühmt wurde? Erkläre uns dieses Verdienst ausführlich, o Weiser, während wir lauschen.“

ऋषयःthe sages
ऋषयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन
ऊचुःsaid
ऊचुः:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमा (3rd person), बहुवचन; परस्मैपद
सर्व-तीर्थम्(as) ‘all holy places’
सर्व-तीर्थम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + तीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; समासः—कर्मधारय (सर्वं तीर्थम्)
इतिthus/‘so called’
इति:
Quotation marker (इति)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; उद्धरणसूचक (quotative particle)
ख्यातिःthe fame/reputation
ख्यातिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootख्याति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन
सूतO Sūta
सूत:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative/सम्बोधन), एकवचन
अस्यof this (place/thing)
अस्य:
Shashthi-Sambandha (Genitive relation/षष्ठी)
TypePronoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/सम्बन्ध), एकवचन
कथम्how
कथम्:
Prashna (Interrogative/प्रश्न)
TypeIndeclinable
Rootकथम् (अव्यय)
Formअव्यय; प्रश्नवाचक क्रियाविशेषण (interrogative adverb)
आगताhas come/arisen
आगता:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootआ-गम् (धातु)
Formक्त (past passive participle), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; ‘ख्यातिः ... आगता’
ब्रूहिtell (us)
ब्रूहि:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootब्रू (धातु)
Formलोट् (Imperative), मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन; परस्मैपद
अस्माकम्to us / of us
अस्माकम्:
Sampradana/Relation (Genitive/षष्ठी)
TypePronoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th/सम्बन्ध), बहुवचन
इदम्this
इदम्:
Karma (Object/कर्म)
TypePronoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
पुण्यम्merit/holy matter
पुण्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपुण्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
विस्तरात्in detail
विस्तरात्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootविस्तर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/अपादान), एकवचन; क्रियाविशेषणार्थे—‘in detail’
शृण्वताम्of (us) who are listening
शृण्वताम्:
Shashthi-Sambandha (Genitive relation/षष्ठी)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formशतृ (present active participle), पुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन; ‘शृण्वताम्’ = of those who are listening
मुनेO sage
मुने:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative/सम्बोधन), एकवचन

Ṛṣis (assembled sages)

Tirtha: Sarvatīrtha

Type: kshetra

Listener: Sūta (questioned) / Ṛṣis (audience for answer)

Scene: Forest hermitage assembly: seated sages with matted hair and deer-skins, respectfully addressing Sūta on a raised seat; a map-like hint of the distant sea-tīrtha in the background as a narrative destination.

S
Sūta
S
Sarvatīrtha

FAQs

Puranic dharma is transmitted through inquiry and attentive listening; the greatness of a tīrtha is grounded in an origin narrative.

Setu, renowned here as ‘Sarvatīrtha’ within the Setukhaṇḍa.

Śravaṇa (devotional listening) and requesting a vistarā (detailed account) of the tīrtha’s puṇya—an implicit dharmic practice.