Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 3

अस्त्येको वामदेवाख्यः शिवयोगी महा तपाः । निर्द्वंद्वो निर्गुणः शांतो निःसंगः समदर्शनः

astyeko vāmadevākhyaḥ śivayogī mahā tapāḥ | nirdvaṃdvo nirguṇaḥ śāṃto niḥsaṃgaḥ samadarśanaḥ

Es gab einen Śiva-Yogin namens Vāmadeva, einen großen Asketen. Frei von Dualitäten, jenseits der Guṇa, still und friedvoll, ungebunden und mit gleichem Blick auf alle.

अस्तिthere is / exists
अस्ति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन (Singular)
एकःone, a certain
एकः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootएक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (Nominative, 1st), एकवचन (Singular)
वामदेवाख्यःnamed Vāmadeva
वामदेवाख्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootवामदेव + आख्य (प्रातिपदिक); वामदेव-आख्य
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘वामदेव’ इति नाम्ना आख्यः (named Vāmadeva)
शिवयोगीa Śiva-yogin
शिवयोगी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootशिव + योगिन् (प्रातिपदिक); शिव-योगिन्
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; योगी (yogin) of Śiva
महाgreat
महा:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘महान्’ इत्यस्य पदरूपम् (great)
तपाःan ascetic (one of austerity)
तपाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (Nominative), एकवचन; तपस्वी (ascetic) अर्थे
निर्द्वन्द्वःfree from opposites
निर्द्वन्द्वः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिर्द्वन्द्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; निः + द्वन्द्व (free from dualities)
निर्गुणःwithout (worldly) qualities
निर्गुणः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिर्गुण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; निः + गुण (without qualities)
शान्तःpeaceful
शान्तः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशान्त (√शम् धातु, क्त-प्रत्यय; कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्त (past participle) — ‘calmed/peaceful’
निःसङ्गःdetached
निःसङ्गः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिःसङ्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; निः + सङ्ग (detached)
समदर्शनःone who sees equally
समदर्शनः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम + दर्शन (प्रातिपदिक); सम-दर्शन
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समं दर्शनं यस्य (equal-seeing)

Sūta (narrator)

Scene: A serene Śiva-yogin Vāmadeva seated in stillness, ash-smeared, eyes half-closed, radiating equanimity; background minimal, suggesting guṇa-transcendence.

V
Vāmadeva
Ś
Śiva

FAQs

True Śiva-yoga is marked by equanimity, detachment, and transcendence of the guṇas, not merely external signs.

No tīrtha is referenced; the verse introduces a saintly exemplar (Vāmadeva) whose life will carry the teaching.

None directly; it outlines the inner disciplines/qualities of a realized Śaiva yogin.