Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 7

तत्रावटं समुद्भूतं धूमावर्तस्ततोऽभवत् । तस्मिन्कुण्डे तु यः स्नानं कृत्वा वै नर्मदाजले

tatrāvaṭaṃ samudbhūtaṃ dhūmāvartastato'bhavat | tasminkuṇḍe tu yaḥ snānaṃ kṛtvā vai narmadājale

Dort entstand eine Grube, und daraus erhob sich der «Dhūmāvarta», der Rauchwirbel. Wer in jenem Teich badet, in den Wassern der Narmadā,—

तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय (क्रियाविशेषण); देशवाचक
अवटम्a pit/hole
अवटम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअवट (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; nominative/accusative singular
समुद्भूतम्arisen/produced
समुद्भूतम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम् + उद् + भू (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (PPP); पुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; here as adjective to ‘अवटम्’
धूमावर्तःa whirl of smoke
धूमावर्तः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootधूम + आवर्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), एकवचन; तत्पुरुषः (षष्ठी-तत्पुरुष) = ‘धूमस्य आवर्तः’
ततःfrom there/then
ततः:
Apadana (Source/अपादान)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय (क्रियाविशेषण); तस्मात्/ततः = from there/then
अभवत्arose/was
अभवत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलङ्-लकार (imperfect/past); प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
तस्मिन्in that
तस्मिन्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग; सप्तमी (7th), एकवचन; demonstrative used adjectivally
कुण्डेin the pool
कुण्डे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकुण्ड (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी, एकवचन; locative singular
तुbut/indeed
तु:
Sambandha (Discourse particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय (निपात/particle); विरोध/विशेषार्थक
यःwho (he who)
यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा, एकवचन; relative pronoun nominative singular
स्नानम्bathing
स्नानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootस्नान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया (2nd), एकवचन; accusative singular
कृत्वाhaving done
कृत्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootकृ (धातु) + त्वा (कृदन्त)
Formक्त्वान्त अव्यय (gerund/absolutive); पूर्वकालिक क्रिया
वैindeed
वै:
Sambandha (Discourse particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formअव्यय (निपात/emphatic particle)
नर्मदाof Narmadā
नर्मदा:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootनर्मदा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; षष्ठी (6th), एकवचन; genitive singular
जलेin the water
जले:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootजल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी (7th), एकवचन; locative singular

Śrī Mārkaṇḍeya (to a king, nṛpaśreṣṭha)

Tirtha: Dhūmāvarta (within the Jvālāsamudbhava-kuṇḍa complex)

Type: sangam

Listener: King (nṛpa)

Scene: A dark, circular eddy on the Narmadā sends up a faint column of mist-like smoke; beside it a small pit and the nearby kuṇḍa, with pilgrims preparing to bathe.

D
Dhūmāvarta
A
Avaṭa
K
Kuṇḍa
N
Narmadā (Revā)

FAQs

Pilgrimage is not only travel—snāna at a divinely-originated tīrtha is a disciplined doorway to purification and higher merit.

Dhūmāvarta tīrtha and its kuṇḍa on/with the Narmadā waters in the Revā Khaṇḍa.

Snāna (ritual bathing) in the kuṇḍa with Narmadā water.