Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 51

गोभूहिरण्यं विप्रेभ्यः प्रीयेतां ललिताशिवौ । न दुःखं दुर्भगत्वं च वियोगं पतिना सह

gobhūhiraṇyaṃ viprebhyaḥ prīyetāṃ lalitāśivau | na duḥkhaṃ durbhagatvaṃ ca viyogaṃ patinā saha

Durch die Gabe von Kühen, Land und Gold an die Brāhmaṇas mögen Lalitā und Śiva erfreut sein. Dann gibt es weder Leid noch Unglück noch Trennung vom Gatten.

गोभूहि-रण्यम्cows, land, and gold (as gifts)
गोभूहि-रण्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootगो (प्रातिपदिक) + भू (प्रातिपदिक) + हिरण्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; इतरेतर-द्वन्द्व (समाहार) ‘cows, land, and gold’
विप्रेभ्यःto the brāhmaṇas
विप्रेभ्यः:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootविप्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/अपादान) बहुवचन; in sense of dative/recipient ‘for/to brāhmaṇas’ (Vedic/epic usage)
प्रीयेताम्may (they two) be pleased
प्रीयेताम्:
Kriya (Action)
TypeVerb
Rootप्री (धातु)
Formलोट् (Imperative/benedictive sense), प्रथमपुरुष, द्विवचन; आत्मनेपदम्
ललिताशिवौLalitā and Śiva
ललिताशिवौ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootललिता (प्रातिपदिक) + शिव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, द्विवचन; द्वन्द्व ‘Lalitā and Śiva’
not / no
:
Negation
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; negation particle
दुःखम्sorrow
दुःखम्:
Karma/Result (फल)
TypeNoun
Rootदुःख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
दुर्भगत्वम्misfortune
दुर्भगत्वम्:
Karma/Result (फल)
TypeNoun
Rootदुर्भगत्व (प्रातिपदिक; दुर्भग + त्व)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; भाववाचक ‘unfortunate state’
and
:
Connector
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; conjunction
वियोगम्separation
वियोगम्:
Karma/Result (फल)
TypeNoun
Rootवियोग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
पतिनाwith (one’s) husband
पतिना:
Sahakaraka (Association/सह)
TypeNoun
Rootपति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
सहtogether with
सह:
Sahakaraka (Association/सह)
TypeIndeclinable
Rootसह (अव्यय)
Formअव्यय; postposition ‘with’

Śiva (Śaṅkara)

L
Lalitā
Ś
Śiva
B
Brāhmaṇa (vipra)

FAQs

Dāna offered in a spirit of devotion pleases the divine couple and stabilizes worldly dharma—relieving suffering and protecting household auspiciousness.

The Bhṛgu tīrtha context continues, though this verse stresses the general dharmic fruit of dāna linked to Lalitā-Śiva.

Donate cows, land, and gold to brāhmaṇas as a devotional act to please Lalitā and Śiva, yielding freedom from sorrow and marital separation.