Previous Verse
Next Verse

Shloka 38

गिलासुर-आक्रमणम् तथा शिवसैन्य-समाह्वानम् — The Assault of Gila and Śiva’s Mobilization

रणे शांतः पश्चात्प्रमथपतिना भिन्नहृदयस्त्रिशूले सप्रोतो नभसि विधृतस्स्थाणुसदृशः । अधःकायश्शुष्कस्नपनकिरणैर्जीर्णतनुमाञ्जलासारेर्मेघैः पवनसहितैः क्लेदितवपुः

raṇe śāṃtaḥ paścātpramathapatinā bhinnahṛdayastriśūle saproto nabhasi vidhṛtassthāṇusadṛśaḥ | adhaḥkāyaśśuṣkasnapanakiraṇairjīrṇatanumāñjalāsārermeghaiḥ pavanasahitaiḥ kleditavapuḥ

In der Schlacht erstarrte er; dann, von hinten vom Herrn der Pramathas getroffen, wurde sein Herz vom Triśūla durchbohrt. Auf jenem Dreizack aufgespießt und hoch im Himmel gehalten, stand er reglos wie eine Säule. Der untere Leib, von brennenden, reinigenden Strahlen ausgedörrt, wirkte verbraucht und verwelkt; doch sein ganzer Körper wurde von regenbringenden Wolken, vom Wind getrieben, durchnässt.

raṇein battle
raṇe:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootraṇa (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/अधिकरण), एकवचन
śāntaḥcalm/quiet
śāntaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootśānta (कृदन्त; √śam शम्)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; भूतकृदन्त (क्त)
paścātafterwards
paścāt:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootpaścāt (अव्यय)
Formअव्यय; काल/क्रमवाचक क्रियाविशेषण (adverb: afterwards)
pramatha-patināby the lord of the Pramathas (Śiva)
pramatha-patinā:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootpramatha (प्रातिपदिक) + pati (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/करण), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (प्रमथानां पतिः)
bhinna-hṛdayaḥwhose heart was split
bhinna-hṛdayaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootbhinna (कृदन्त; √bhid भिद्) + hṛdaya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; बहुव्रीहि (यस्य हृदयं भिन्नम्)
triśūleon the trident
triśūle:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Roottriśūla (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/अधिकरण), एकवचन
sa-protaḥimpaled/threaded (thereon)
sa-protaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootsa (उपसर्ग/सह) + prota (कृदन्त; √pru/√pruñ? प्रोत = √vī/√pru?; प्रचलित: √pru/√pruñ ‘to string’ → prota ‘threaded’)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘स-’ उपसर्गयुक्त विशेषण (together/with; fully threaded)
nabhasiin the sky
nabhasi:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootnabhas (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/अधिकरण), एकवचन
vidhṛtaḥheld/suspended
vidhṛtaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootvidhṛta (कृदन्त; √dhṛ धृ + vi)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; भूतकृदन्त (क्त)
sthāṇu-sadṛśaḥlike a pillar
sthāṇu-sadṛśaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootsthāṇu (प्रातिपदिक) + sadṛśa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; उपमान-तत्पुरुष (स्थाणु-सदृशः)
adhaḥ-kāyaḥwith the lower body (hanging) downward
adhaḥ-kāyaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootadhaḥ (अव्यय) + kāya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; अव्ययपूर्वपद-तत्पुरुष (अधः स्थितः कायः यस्य)
śuṣka-snapana-kiraṇaiḥby the dry bathing-like rays
śuṣka-snapana-kiraṇaiḥ:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootśuṣka (प्रातिपदिक) + snapana (प्रातिपदिक) + kiraṇa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/करण), बहुवचन; तत्पुरुष-समास (शुष्कं स्नपनं येषां ते किरणाः / स्नपनकिरणाः)
jīrṇa-tanumānhaving a withered body
jīrṇa-tanumān:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootjīrṇa (कृदन्त; √jṛ जॄ) + tanumat (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय (जीर्णा तनुः यस्य)
jala-āsāraiḥby showers of water
jala-āsāraiḥ:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootjala (प्रातिपदिक) + āsāra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/करण), बहुवचन; तत्पुरुष (जलस्य आसाराः)
meghaiḥby clouds
meghaiḥ:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootmegha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/करण), बहुवचन
pavana-sahitaiḥaccompanied by wind
pavana-sahitaiḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootpavana (प्रातिपदिक) + sahita (कृदन्त; √sah सह्)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष (पवनेन सहिताः)
kledita-vapuḥwith body drenched
kledita-vapuḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootkledita (कृदन्त; √klid क्लिद्) + vapuṣ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय (क्लेदितं वपुः यस्य)

Suta Goswami (narrating to the sages of Naimisharanya)

Tattva Level: pati

Shiva Form: Tripurāntaka

S
Shiva

FAQs

The verse portrays the irresistible supremacy of Pati (Śiva) over hostile forces: when Śiva’s triśūla pierces the heart, egoic opposition is rendered powerless—standing like a lifeless pillar—symbolizing the subjugation of adharma and the soul’s need to yield to divine sovereignty.

It emphasizes Saguna Śiva’s active grace and authority in the world: as Pramathapati he protects cosmic order. Linga-worship trains the devotee to recognize that same Lord as the inner ruler who stills turbulence and pierces the ‘heart-knot’ of ignorance.

A practical takeaway is steadiness (śānti) and surrender: meditate on Śiva as the inner triśūla that cuts the three impurities (āṇava, karma, māyā), while supporting practice with Panchākṣarī japa (Om Namaḥ Śivāya) and Tripuṇḍra-bhasma remembrance of impermanence.