Next Verse

Shiva Purana — Rudra Samhita, Shloka 1

हिरण्यनेत्रस्य तपः — Hiraṇyanetra’s Austerity and the Boon

सनत्कुमार उवाच । ततो हिरण्याक्षसुतः कदाचित्संश्रावितो नर्मयुतैर्मदांधैः । तैर्भ्रातृभिस्संप्रयुतो विहारे किमंध राज्येन तवाद्य कार्यम्

sanatkumāra uvāca | tato hiraṇyākṣasutaḥ kadācitsaṃśrāvito narmayutairmadāṃdhaiḥ | tairbhrātṛbhissaṃprayuto vihāre kimaṃdha rājyena tavādya kāryam

Sanatkumāra sprach: Dann wurde einst der Sohn Hiraṇyākṣas, als er mit seinen Brüdern vergnügt umherstreifte—vom Rausch geblendet und zum Spott geneigt—ihre Worte hören gemacht: „He, du Blinder, wozu brauchst du heute ein Königreich?“

सनत्कुमारःSanatkumāra
सनत्कुमारः:
Karta (कर्ता/वक्ता)
TypeNoun
Rootसनत्कुमार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मधारयसमास (सनत् + कुमार)
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्, परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
ततःthen
ततः:
Kala/Desha-adhikarana (काल/देशाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formक्रम/अपादानवाचक अव्यय
हिरण्याक्षसुतःson of Hiraṇyākṣa
हिरण्याक्षसुतः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootहिरण्याक्ष + सुत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; तत्पुरुषसमास (हिरण्याक्षस्य सुतः)
कदाचित्once
कदाचित्:
Kala-adhikarana (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootकदाचित् (अव्यय)
Formकालवाचक अव्यय (at some time)
संश्रावितःwas made to hear / was informed
संश्रावितः:
Karta-visheshana (कर्तृविशेषण)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formसम्-उपसर्ग + णिच् (causative) + क्त-प्रत्यय; भूतकर्मणि कृदन्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; अर्थः—‘श्रावितः’ (made to hear / informed)
नर्मयुतैःby those accompanied with jesting
नर्मयुतैः:
Karana (करण)
TypeAdjective
Rootनर्म + युत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; तत्पुरुष (नर्मणा युताः)
मद-अन्धैःby those blinded by intoxication
मद-अन्धैः:
Karana (करण)
TypeAdjective
Rootमद + अन्ध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; तत्पुरुष (मदेन अन्धाः)
तैःby them
तैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; सर्वनाम
भ्रातृभिःby (his) brothers
भ्रातृभिः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootभ्रातृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
संप्रयुतःjoined/associated
संप्रयुतः:
Karta-visheshana (कर्तृविशेषण)
TypeVerb
Rootयुज् (धातु)
Formसम्-प्र-उपसर्ग + क्त-प्रत्यय; भूतकर्मणि कृदन्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; अर्थः—‘युक्तः/समेतः’
विहारेin amusement/sport
विहारे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootविहार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
किम्what?
किम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; प्रश्नवाचक सर्वनाम
अन्धO blind one
अन्ध:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootअन्ध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8th/Vocative), एकवचन
राज्येनwith/through kingship, kingdom
राज्येन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootराज्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
तवof you/for you
तव:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (Genitive), एकवचन; सर्वनाम
अद्यnow, today
अद्य:
Kala-adhikarana (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअद्य (अव्यय)
Formकालवाचक अव्यय (today/now)
कार्यम्need, purpose, business
कार्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकार्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; भाववाचक

Sanatkumara

Tattva Level: pashu

Shiva Form: Paśupatinātha

S
Sanatkumara
H
Hiranyaksha

FAQs

It highlights how arrogance and intoxication distort discernment; in Shaiva terms, such delusion is a form of pāśa (bondage) that pulls beings away from right understanding and toward downfall.

Though the verse is narrative, it sets up the contrast between worldly power and true refuge; Saguna Shiva (as the compassionate Lord and judge of karma) is the ultimate authority before whom pride in “kingdom” becomes meaningless.

A practical takeaway is to counter intoxication of ego with japa of the Pañcākṣarī (“Om Namaḥ Śivāya”) and a daily discipline of humility—approaching Shiva with reverence rather than self-importance.