Previous Verse
Next Verse

Shloka 12

पार्वत्याः तपः—हिमालयादिभिः उपदेशः / Pārvatī’s Austerity and Counsel from Himālaya and Others

विरक्तोसौ महादेवो येन दग्धा रुषा स्मरः । तं तोषयामि तपसा शंकरं भक्तवत्सलम्

viraktosau mahādevo yena dagdhā ruṣā smaraḥ | taṃ toṣayāmi tapasā śaṃkaraṃ bhaktavatsalam

Er ist jener entsagende Mahādeva, durch dessen Zorn Smara (Kāma) zu Asche verbrannt wurde. Durch Askese suche ich Śaṅkara zu erfreuen, den liebevoll den Bhaktas zugewandten.

विरक्तःdetached/dispassionate
विरक्तः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootvirakta (धातु: vi-raj/viraj ‘to be detached’)
Formक्त-प्रत्ययान्त (PPP) ‘detached’; पुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (महादेवः)
असौthat (one)
असौ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootasau (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; निर्देशार्थक-सर्वनाम
महादेवःMahādeva (the great god)
महादेवः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootmahā + deva (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समासः (महान् देवः); पुंलिङ्गे, प्रथमा, एकवचनम्
येनby whom
येन:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः (Instrumental), एकवचनम्; सम्बन्धक-प्रयोगः (relative pronoun)
दग्धःburnt
दग्धः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootdah (धातु)
Formकर्मणि क्त-प्रत्ययान्त (PPP) ‘burnt’; पुंलिङ्गे, प्रथमा, एकवचनम्; विशेषणम् (स्मरः)
रुषाwith anger
रुषा:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootruṣā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्; साधन/भाव-करणम्
स्मरःSmara (Kāma)
स्मरः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootsmara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
तम्him
तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
तोषयामिI please
तोषयामि:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Roottuṣ (धातु)
Formलट् (Present), उत्तम-पुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्; णिच्-भावे (causative sense) ‘I please’
तपसाby austerity
तपसा:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Roottapas (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्
शंकरम्Śaṅkara
शंकरम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootśaṃkara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
भक्त-वत्सलम्loving to devotees
भक्त-वत्सलम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootbhakta + vatsala (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समासः (भक्तेषु वत्सलः = affectionate to devotees); पुंलिङ्गे, द्वितीया, एकवचनम्; विशेषणम् (शंकरम्)

Parvati

Tattva Level: pati

Shiva Form: Mahādeva

Type: stotra

Shakti Form: Pārvatī

Role: liberating

Cosmic Event: Kāmadeva-dahana (burning of Smara by Śiva’s wrath)

S
Shiva
P
Parvati
S
Smara (Kama)

FAQs

It presents Śiva as virakta (detached) and the destroyer of lust (Kāma), teaching that liberation arises when desire is purified and surrendered; Parvatī’s tapas shows that grace is won through disciplined devotion to Pati, the Lord.

Though Śiva is beyond attributes, the verse approaches Him as Saguna—Śaṅkara, Bhaktavatsala—who can be pleased through worship; in practice this aligns with Linga-upāsanā where the devotee offers tapas, japa, and pūjā to invoke the Lord’s compassionate presence.

Tapas as steady sādhanā—Pañcākṣarī japa ("Om Namaḥ Śivāya"), Linga-pūjā with bhasma/tripuṇḍra and rudrākṣa, and sense-restraint aimed at overcoming kāma and cultivating devotion.