Previous Verse
Next Verse

Shloka 6

सुन्दरकाण्डे अष्टपञ्चाशः सर्गः

हनुमद्वृत्तान्तकथनम्, सीताभिज्ञान-प्रदानम्, लङ्कादाह-वर्णनम्

स नियुक्तस्ततस्तेन सम्प्रहृष्टतनूरुहः।प्रणम्य शिरसा देव्यै सीतायै प्रत्यभाषत।।।।

sa niyuktas tatas tena samprahṛṣṭatanūruhaḥ |

praṇamya śirasā devyai sītāyai pratyabhāṣata ||

So von ihm beauftragt, und am ganzen Leib vor Freude erbebend, neigte er in Ehrfurcht das Haupt vor Königin Sītā und begann zu sprechen.

सःhe
सः:
कर्ता (Kartā)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; Nominative singular
नियुक्तःhaving been instructed/appointed
नियुक्तः:
कर्तृ-विशेषण (Predicate)
TypeVerb
Rootनि-युज् (धातु)
Formकृदन्त (क्त-प्रत्यय, past passive participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; predicate of सः
ततःthen
ततः:
कालाधिकरण (Kāla-adhikaraṇa)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रमवाचक
तेनby him (Jambavan)
तेन:
करण (Karaṇa)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; Instrumental singular
सम्प्रहृष्टतनूरुहःwhose body-hairs stood on end (thrilled)
सम्प्रहृष्टतनूरुहः:
विशेषण (Viśeṣaṇa)
TypeAdjective
Rootसम्प्रहृष्ट + तनूरुह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; बहुव्रीहि (सम्प्रहृष्टाः तनूरुहाः यस्य); Nominative singular qualifying सः
प्रणम्यhaving bowed
प्रणम्य:
पूर्वकाल-क्रिया (Absolutive)
TypeVerb
Rootप्र-नम् (धातु)
Formअव्ययकृदन्त (ल्यप्/क्त्वा-प्रत्यय; gerund); ‘having bowed’
शिरसाwith (his) head
शिरसा:
करण (Karaṇa)
TypeNoun
Rootशिरस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; Instrumental singular
देव्यैto the queen
देव्यै:
सम्प्रदान (Sampradāna)
TypeNoun
Rootदेवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; Dative singular
सीतायैto Sita
सीतायै:
सम्प्रदान (Sampradāna)
TypeNoun
Rootसीता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, चतुर्थी, एकवचन; Dative singular; apposition to देव्यै
प्रत्यभाषतreplied/spoke
प्रत्यभाषत:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootप्रति-भाष् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; Parasmaipada
H
Hanumān
S
Sītā

FAQs

Dharma is shown as reverent service: Hanumān’s humility and respectful speech toward Sītā reflect righteous conduct toward the vulnerable and the honored.

In the narrative frame, Hanumān—asked to report—bows in reverence to Sītā and begins describing what he witnessed in Laṅkā.

Hanumān’s bhakti and vinaya (humility): joy does not make him careless; it deepens his reverence and disciplined speech.