Previous Verse
Next Verse

Shloka 19

राक्षसी-भर्त्सना

The Demonesses’ Coercive Counsel to Sītā

पुष्पवृष्टिं च तरवो मुमुचुर्यस्य वै भयात्।।।।शैलाश्च सुभ्रु पानीयं जलदाश्च यदेच्छति।तस्य नैरृतराजस्य राजराजस्य भामिनि ।।।।किं त्वं न कुरुषे बुद्धिं भार्यार्थे रावणस्य हि।

puṣpavṛṣṭiṃ ca taravo mumucur yasya vai bhayāt | śailāś ca subhru pānīyaṃ jaladāś ca yad ecchati | tasya nairṛtarājasya rājarājasya bhāmini | kiṃ tvaṃ na kuruṣe buddhiṃ bhāryārthe rāvaṇasya hi ||

«O Schönbrauige, aus Furcht vor ihm lassen die Bäume Blumenregen fallen; und wann immer er es wünscht, spenden selbst Berge und Wolken Wasser. O Strahlende, warum richtest du deinen Sinn nicht darauf, die Gemahlin Rāvaṇas zu werden—des Königs der Rākṣasas, des Königs der Könige?»

पुष्पवृष्टिम्a rain/shower of flowers
पुष्पवृष्टिम्:
कर्म (object)
TypeNoun
Rootपुष्प + वृष्टि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः; द्वितीया-विभक्तिः; एकवचनम् (acc. sg. f.); षष्ठी-तत्पुरुषः—पुष्पाणां वृष्टिः
and
:
समुच्चय (connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction: "and")
तरवःtrees
तरवः:
कर्ता (agent)
TypeNoun
Rootतरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः; प्रथमा-विभक्तिः; बहुवचनम् (nom. pl. m.)
मुमुचुःreleased, let fall
मुमुचुः:
क्रिया (action)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु) — लिट्-रूपम् (परस्मैपदम्)
Formलिट् (परिपूर्ण-भूत/परफेक्ट); प्रथम-पुरुषः; बहुवचनम्; परस्मैपदम्
यस्यwhose
यस्य:
सम्बन्ध (genitive relation)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे (सन्दर्भतः); षष्ठी-विभक्तिः; एकवचनम् (gen. sg.)
वैindeed
वै:
वाक्य-प्रबलक (emphasis)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formनिश्चय/खलु-अर्थक-अव्ययम् (emphatic particle)
भयात्from fear
भयात्:
अपादान (source/cause: "from fear")
TypeNoun
Rootभय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः; पञ्चमी-विभक्तिः; एकवचनम् (abl. sg. n.)
शैलाःmountains
शैलाः:
कर्ता (agent) (समुच्चितः)
TypeNoun
Rootशैल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः; प्रथमा-विभक्तिः; बहुवचनम् (nom. pl. m.)
and
:
समुच्चय (connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
सुभ्रुO fair-browed lady
सुभ्रु:
सम्बोधन (address)
TypeNoun
Rootसु + भ्रू (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः; सम्बोधन-विभक्तिः; एकवचनम् (voc. sg. f.); कर्मधारयः—सु-भ्रूः (सुन्दर-भ्रूः)
पानीयम्water (drinkable water)
पानीयम्:
कर्म (object)
TypeNoun
Rootपानीय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः; द्वितीया-विभक्तिः; एकवचनम् (acc. sg. n.)
जलदाःclouds
जलदाः:
कर्ता (agent) (समुच्चितः)
TypeNoun
Rootजलद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः; प्रथमा-विभक्तिः; बहुवचनम् (nom. pl. m.)
and
:
समुच्चय (connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
यत्whatever (that which)
यत्:
कर्म (object)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः; द्वितीया-विभक्तिः; एकवचनम् (acc. sg. n.); सम्बन्धे—"यत् (किमपि)"
इच्छतिwishes, desires
इच्छति:
क्रिया (action)
TypeVerb
Rootइष्/इच्छ् (धातु)
Formलट् (वर्तमानकालः); प्रथम-पुरुषः; एकवचनम्; परस्मैपदम्
तस्यof him, his
तस्य:
सम्बन्ध (genitive relation)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे (सन्दर्भतः); षष्ठी-विभक्तिः; एकवचनम् (gen. sg.)
नैरृतराजस्यof the king of the Naiṛtas (Rākṣasas)
नैरृतराजस्य:
सम्बन्ध (genitive apposition)
TypeNoun
Rootनैरृत + राज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः; षष्ठी-विभक्तिः; एकवचनम् (gen. sg. m.); षष्ठी-तत्पुरुषः—नैरृताणां राजा
राजराजस्यof the king of kings
राजराजस्य:
सम्बन्ध (genitive apposition)
TypeNoun
Rootराजन् + राजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः; षष्ठी-विभक्तिः; एकवचनम् (gen. sg. m.); षष्ठी-तत्पुरुषः—राज्ञां राजा
भामिनिO radiant/beautiful lady
भामिनि:
सम्बोधन (address)
TypeNoun
Rootभामिनी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः; सम्बोधन-विभक्तिः; एकवचनम् (voc. sg. f.)
किम्why?
किम्:
प्रश्न (interrogation)
TypeIndeclinable
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रश्नार्थक-अव्ययम् (interrogative particle: "why/what")
त्वम्you
त्वम्:
कर्ता (agent)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तम-पुरुष-सर्वनाम; प्रथमा-विभक्तिः; एकवचनम् (nom. sg.)
not
:
निषेध (negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-अव्ययम् (negation)
कुरुषेyou do/make
कुरुषे:
क्रिया (action)
TypeVerb
Rootकृ (धातु) — आत्मनेपदम्
Formलट् (वर्तमानकालः); मध्यम-पुरुषः; एकवचनम्; आत्मनेपदम्
बुद्धिम्resolve, intention, decision
बुद्धिम्:
कर्म (object)
TypeNoun
Rootबुद्धि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः; द्वितीया-विभक्तिः; एकवचनम् (acc. sg. f.)
भार्यार्थेfor (the purpose of) becoming a wife
भार्यार्थे:
अधिकरण (purpose/aim as locus: "for the purpose of being wife")
TypeNoun
Rootभार्या + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः; सप्तमी-विभक्तिः; एकवचनम् (loc. sg. m.); षष्ठी-तत्पुरुषः—भार्यायाः अर्थः (पत्नीभाव-प्रयोजनम्)
रावणस्यof Ravana
रावणस्य:
सम्बन्ध (genitive relation)
TypeNoun
Rootरावण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः; षष्ठी-विभक्तिः; एकवचनम् (gen. sg. m.)
हिindeed, for
हि:
हेतु/प्रबलक (reason/emphasis)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formहेतौ/निश्चये-अव्ययम् (particle: "indeed/for")
S
Sītā
R
Rāvaṇa
Ś
śailāḥ (mountains)

FAQs

The verse highlights a common ethical distortion: equating grandeur and power with moral right. In the Ramayana’s dharmic framework, righteousness is measured by self-restraint and truth, not by nature-bending might.

The demonesses intensify their persuasion, describing cosmic fear and obedience to Rāvaṇa to pressure Sītā into accepting him.

Sītā’s unwavering fidelity (satya to her marital vow) stands against temptations of status and threats of force.