Previous Verse
Next Verse

Shloka 13

सप्तचत्वारिंशः सर्गः — वानरयूथपानां अन्वेषणवृत्तान्तनिवेदनम्

Search Reports of the Vanara Leaders

गहनेषु च देशेषु दुर्गेषु विषमेषु च।सत्त्वान्यतिप्रमाणानि विचितानि हतानि च।।4.47.13।।ये चैव गहना देशा विचितास्ते पुनः पुनः।

gahaneṣu ca deśeṣu durgeṣu viṣameṣu ca |

sattvāny atipramāṇāni vicitāni hatāni ca || 4.47.13 ||

ye caiva gahanā deśā vicitās te punaḥ punaḥ |

In dichten Waldtiefen, in schwer zugänglichen Festungen und über unebenes, gefährliches Gelände suchten sie; und sie stießen auf wildes Getier von ungeheurer Größe, aufgespürt und sogar erschlagen. Jene beschwerlichen Gegenden wurden immer wieder aufs Neue durchforscht.

गहनेषुin dense areas
गहनेषु:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootगहन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (स्थानेषु), सप्तमी, बहुवचन; ‘in dense places’
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक निपात
देशेषुin regions
देशेषु:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootदेश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, बहुवचन
दुर्गेषुin inaccessible places
दुर्गेषु:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootदुर्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग (प्रयोगानुसार), सप्तमी, बहुवचन; ‘in inaccessible places/forts’
विषमेषुin uneven places
विषमेषु:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootविषम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (स्थानेषु), सप्तमी, बहुवचन; ‘in uneven/difficult places’
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक निपात
सत्त्वानिcreatures/beings
सत्त्वानि:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसत्त्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
अतिप्रमाणानिof enormous size
अतिप्रमाणानि:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअति + प्रमाण (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समास (अतिप्रमाण); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषणम्—सत्त्वानि
विचितानिwere searched
विचितानि:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवि + चि (धातु)
Formक्त (PPP), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘were searched’
हतानिwere killed
हतानि:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootहन् (धातु)
Formक्त (PPP), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘were slain’
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक निपात
येwhich
ये:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सम्बन्धबोधक
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक
एवindeed/just
एव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण निपात (emphatic particle)
गहनाःdense/difficult
गहनाः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootगहन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषणम्—देशाः
देशाःplaces
देशाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootदेश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
विचिताःwere searched
विचिताः:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवि + चि (धातु)
Formक्त (PPP), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
तेthose
ते:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सर्वनाम
पुनःagain
पुनः:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formपुनरावृत्तिवाचक अव्यय (adverb)
पुनःagain
पुनः:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formपुनरावृत्तिवाचक अव्यय

The monkey leaders thus spent a month doing what they did daily and returning disappointed, met the monkey king on mount Prasravana.

S
Sita (implied by context)

FAQs

Dharma is courageous perseverance in a just cause, even when the path is dangerous and demands repeated effort.

The searchers describe the hazards of the terrain and the repeated re-checking of hard areas while looking for Sita.

Valor joined with persistence—continuing the search despite threats and setbacks.