Shloka 2

क्रुद्धं निश्श्वसमानं तं प्रदीप्तमिव तेजसा।भ्रातुर्व्यसनसन्तप्तं दृष्ट्वा दशरथात्मजम्।।।।उत्पपात हरिश्रेष्ठो हित्वा सौवर्णमासनम्।महान्महेन्द्रस्य यथा स्वलङ्कृत इव ध्वजः।।।।

kruddhaṃ niśśvasamānaṃ taṃ pradīptam iva tejasā |

bhrātur-vyasana-santaptaṃ dṛṣṭvā daśarathātmajam ||

utpapāta hariśreṣṭho hitvā sauvarṇam āsanam |

mahān mahendrasya yathā svalaṅkṛta iva dhvajaḥ ||

Als er Daśarathas Sohn—Lakṣmaṇa—sah, zornig, schwer atmend, in Glanz lodernd wie in Flammen, und vom Kummer über das Unglück seines Bruders verzehrt, sprang Sugrīva, der Beste der Vānaras, auf und verließ seinen goldenen Sitz—wie Mahendras (Indras) großes, geschmücktes Banner, das plötzlich hoch emporgehoben wird.

क्रुद्धम्angry
क्रुद्धम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootक्रुद्ध (कृदन्त; √क्रुध् धातु)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त
निश्श्वसमानम्breathing heavily
निश्श्वसमानम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिःश्वसमान (कृदन्त; √श्वस् धातु)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; शतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त (present participle)
तम्him
तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
प्रदीप्तम्blazing
प्रदीप्तम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रदीप्त (कृदन्त; √दीप् धातु)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त
इवas if/like
इव:
Upama (उपमा)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formअव्यय; उपमा-वाचक (comparative particle)
तेजसाwith radiance
तेजसा:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootतेजस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
भ्रातुःof (his) brother
भ्रातुः:
Shashthi-sambandha (षष्ठीसम्बन्ध)
TypeNoun
Rootभ्रातृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
व्यसन-सन्तप्तम्tormented by calamity
व्यसन-सन्तप्तम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootव्यसन (प्रातिपदिक) + सन्तप्त (कृदन्त; √तप् धातु)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुषः (व्यसनेन सन्तप्तम्)
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Root√दृश् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त
दशरथ-आत्मजम्son of Dasharatha
दशरथ-आत्मजम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootदशरथ (प्रातिपदिक) + आत्मज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुषः (दशरथस्य आत्मजः)
उत्पपातleapt up
उत्पपात:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootउत् + √पत् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
हरि-श्रेष्ठःthe best of monkeys
हरि-श्रेष्ठः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक) + श्रेष्ठ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; तत्पुरुषः (हरीणां श्रेष्ठः)
हित्वाhaving left
हित्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Root√हा (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (Gerund)
सौवर्णम्golden
सौवर्णम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसौवर्ण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
आसनम्seat
आसनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootआसन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
महान्great
महान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
महेन्द्रस्यof Mahendra (Indra)
महेन्द्रस्य:
Shashthi-sambandha (षष्ठीसम्बन्ध)
TypeNoun
Rootमहेन्द्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
यथाjust as
यथा:
Upama (उपमा)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formअव्यय; उपमान/प्रकारवाचक (as/just as)
स्वलङ्कृतःwell-adorned
स्वलङ्कृतः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु + अलङ्कृत (कृदन्त; √कृ धातु with अलङ्कार)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त
इवlike
इव:
Upama (उपमा)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formअव्यय; उपमा-वाचक
ध्वजःbanner/standard
ध्वजः:
Upamana (उपमान)
TypeNoun
Rootध्वज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन

'O monkey! you have already achieved your objective (with the help of Rama) but have not helped Rama in return. You are surely an ignoble and ungrateful liar.

L
Lakṣmaṇa
D
Daśaratha
R
Rāma
S
Sugrīva
M
Mahendra (Indra)

FAQs

Dharma here is responsiveness to rightful grievance: Sugrīva recognizes the seriousness of Lakṣmaṇa’s anger and immediately rises—signaling respect, accountability, and readiness to answer for delayed duty.

Lakṣmaṇa arrives furious on behalf of Rāma (whose mission to find Sītā is delayed). Sugrīva, sensing the gravity, leaps up from his throne.

Alertness and deference to righteous authority—Sugrīva’s immediate physical response reflects awareness of obligation and the need to rectify neglect.