Shloka 21

अहं गमिष्यामि वनं सुदुर्गमंमृगायुतं वानरवारणैर्युतम्।वने निवत्स्यामि यथा पितुर्गृहेतवैव पादावुपगृह्य संयता।।।।

ahaṃ gamiṣyāmi vanaṃ sudurgamaṃ

mṛgāyutaṃ vānaravāraṇair yutam |

vane nivatsyāmi yathā pitur gṛhe

tavaiva pādāv upagṛhya saṃyatā ||

Ich werde in den Wald gehen, der schwer zu durchqueren ist, gefüllt mit wilden Tieren, Affen und Elefanten. Dort werde ich diszipliniert leben wie im Hause meines Vaters und nur zu deinen Füßen Zuflucht suchen.

अहम्I
अहम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, प्रथमा, एकवचन
गमिष्यामिI will go
गमिष्यामि:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलृट् (Simple future), उत्तमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
वनम्to the forest
वनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
सुदुर्गमम्very inaccessible
सुदुर्गमम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु + दुर्गम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (of वनम्); समासः: सु-दुर्गम (कर्मधारय) ‘very difficult to traverse’
मृगायुतम्full of animals
मृगायुतम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमृग + आयुत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (of वनम्); समासः: मृग-आयुत = ‘having multitudes of animals’ (तत्पुरुष)
वानरवारणैःwith monkeys and elephants
वानरवारणैः:
Karaṇa/Association (करण/सह)
TypeNoun
Rootवानर + वारण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; द्वन्द्व-समासः (copulative) ‘monkeys and elephants’
युतम्joined/filled (with)
युतम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootयुत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (of वनम्)
वनेin the forest
वने:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootवन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
निवत्स्यामिI will dwell
निवत्स्यामि:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootनि + वस् (धातु)
Formलृट् (Simple future), उत्तमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
यथाas/like
यथा:
Upamāna (उपमान)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formउपमान/प्रकारवाचक-अव्यय (as/like)
पितुःof (my) father
पितुः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
गृहेin the house
गृहे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootगृह (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
तवyour
तव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootत्वद् (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी, एकवचन
एवonly/indeed
एव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारणार्थक-निपात (only/indeed)
पादौ(your) two feet
पादौ:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (Accusative/2nd), द्विवचन
उपगृह्यhaving taken hold of
उपगृह्य:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootउप + ग्रह् (धातु)
Formल्यप्/क्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययभाव (gerund), ‘having taken hold of/embraced’
संयताrestrained
संयता:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootसम् + यम् (धातु) → संयत (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formक्त-प्रत्ययान्त, स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘self-restrained’

I shall go (along with you) to the highly impenetrable forest infested with animals likemonkeys and elephants. I shall live in the forest in (full) discipline as in my father's abode, taking shelter at your feet.

S
Sītā
R
Rāma
F
Forest (vana)
M
Monkeys (vānara)
E
Elephants (vāraṇa)

FAQs

Dharma as disciplined co-dwelling: Sītā embraces hardship with restraint and chooses rightful refuge (her husband) over external safety.

Sītā describes the dangers of the forest and still affirms she will go, promising self-control and dependence on Rāma.

Courage with humility—she is brave about danger yet frames her stance as disciplined refuge at Rāma’s feet.