Shloka 9

इमाः प्रकृतय स्सर्वा विधवा मातरश्च याः।त्वत्सकाशमनुप्राप्ता प्रसादं कर्तुमर्हसि।।।।

imāḥ prakṛtayaḥ sarvā vidhavā mātaraś ca yāḥ |

tvat-sakāśam anuprāptāḥ prasādaṃ kartum arhasi ||

All diese Untertanen—und auch jene verwitweten Mütter—sind zu dir gekommen; es ziemt dir, ihnen diese Gnade zu gewähren.

इमाःthese
इमाः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeAdjective
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा-विभक्ति, बहुवचन (Plural), स्त्रीलिङ्ग
प्रकृतयःsubjects, citizens
प्रकृतयः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootप्रकृति (प्रातिपदिक)
Formप्रथमा-विभक्ति, बहुवचन, स्त्रीलिङ्ग
सर्वाःall
सर्वाः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formप्रथमा-विभक्ति, बहुवचन, स्त्रीलिङ्ग; विशेषण (qualifier)
विधवाःwidows
विधवाः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootविधवा (प्रातिपदिक)
Formप्रथमा-विभक्ति, बहुवचन, स्त्रीलिङ्ग
मातरःmothers
मातरः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootमातृ (प्रातिपदिक)
Formप्रथमा-विभक्ति, बहुवचन, स्त्रीलिङ्ग
and
:
समुच्चय (Conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
याःwho
याः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा-विभक्ति, बहुवचन, स्त्रीलिङ्ग; सम्बन्धसूचक (relative pronoun)
त्वत्सकाशम्to your presence
त्वत्सकाशम्:
कर्म/गति-लक्ष्य (Goal as object of motion)
TypeNoun
Rootत्वद् + सकाश (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया-विभक्ति, एकवचन, नपुंसकलिङ्ग; समासः—तत्पुरुष (त्वत्-सकाश = your presence/proximity)
अनुप्राप्ताःhaving come/reached
अनुप्राप्ताः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeVerb
Rootअनु-प्र-आप् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि/भूतकालिक कृदन्त (past participle), प्रथमा बहुवचन स्त्रीलिङ्ग; ‘having reached’
प्रसादम्favor
प्रसादम्:
कर्म (Object)
TypeNoun
Rootप्रसाद (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया-विभक्ति, एकवचन, पुंलिङ्ग
कर्तुम्to do
कर्तुम्:
प्रयोजन (Purpose)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formतुमुन्-इन्फिनिटिव (to do)
अर्हसिyou ought
अर्हसि:
क्रिया (Verb)
TypeVerb
Rootअर्ह् (धातु)
Formलट्, मध्यम-पुरुष, एकवचन, परस्मैपद

All these subjects and your widowed mothers have come to you. It behoves you to grant them this favour.

B
Bharata
R
Rama

FAQs

A king’s dharma is relational: responsibility toward subjects and dependents (especially vulnerable widows) is a central measure of righteous rule.

Bharata points to the presence of citizens and widowed queens as a collective appeal urging Rāma to accept kingship.

Bharata’s sense of public duty: he frames the issue as the people’s welfare, not personal gain.