Previous Verse

Shloka 2936

धृतराष्ट्रविलापः — Dhṛtarāṣṭra’s Lament and Inquiry (Śalya-parva, Adhyāya 2)

व्यायच्छमाना: समरे किमन्यद्‌ भागधेयत: । जब ऐसे वीरोंके बीचमें रहकर भी प्रयत्नपूर्वक लड़नेवाले मेरे पुत्र समरांगणमें मार डाले गये, तब इसे भाग्यके सिवा और क्या कहा जा सकता है?

vyāyacchamānāḥ samare kim anyad bhāgadheyataḥ | yad ete vīrāṇāṃ madhye sthitvāpi prayatnapūrvakaṃ yuddhyamānā mama putrāḥ samarāṅgaṇe māritāḥ, tad bhāgyasya vinā anyat kim ucyate ||

Dhṛtarāṣṭra sprach: „Sie rangen im Kampf mit all ihrer Kraft – was konnte es anderes sein als Schicksal? Denn obwohl sie inmitten solcher Helden standen und mit bedachtem Eifer stritten, wurden meine Söhne auf dem Schlachtfeld erschlagen. Wie sollte man dies nennen, wenn nicht Fügung?“

व्यायच्छमाना:striving, exerting (themselves)
व्यायच्छमाना::
Karta
TypeVerb
Rootव्यायच्छ (वि + आ + यम् धातु)
Formशतृ (वर्तमान कृदन्त), पुं, प्रथमा, बहुवचन
समरेin battle
समरे:
Adhikarana
TypeNoun
Rootसमर
Formपुं, सप्तमी, एकवचन
किम्what
किम्:
Karma
TypePronoun
Rootकिम्
Formनपुं, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
अन्यत्other (than this)
अन्यत्:
Karma
TypeAdjective
Rootअन्य
Formनपुं, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
भागधेयत:than fate; from destiny
भागधेयत::
Apadana
TypeNoun
Rootभागधेय
Formनपुं, पञ्चमी, एकवचन

धघतयाट्र उवाच

D
Dhṛtarāṣṭra
M
my sons (the Kauravas)
B
battlefield (samarāṅgaṇa)