Previous Verse
Next Verse

Shloka 79

Narmadā–Tīrtha-Māhātmya: Sequence of Sacred Fords and Their Fruits

ततो गच्छेत राजेन्द्र यमतीर्थ मनुत्तमम् / कृष्णपक्षे चतुर्दश्यां माघमासे युधिष्ठिर / स्नानं कृत्वा नक्तभीजी न पश्येद् योनिसङ्कटम्

tato gaccheta rājendra yamatīrtha manuttamam / kṛṣṇapakṣe caturdaśyāṃ māghamāse yudhiṣṭhira / snānaṃ kṛtvā naktabhījī na paśyed yonisaṅkaṭam

Daraufhin, o Bester der Könige, soll man zur höchst vortrefflichen Yama-Tīrtha gehen. O Yudhiṣṭhira, am vierzehnten Mondtag (caturdaśī) der dunklen Monatshälfte (kṛṣṇa-pakṣa) im Monat Māgha, nachdem man dort gebadet und das Gelübde des naktabhojī (nur nachts zu essen) gehalten hat, erblickt man nicht mehr das Leid, erneut in den Schoß eingehen zu müssen.

ततःthen/thereafter
ततः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; adverb (thereafter/from there)
गच्छेतshould go
गच्छेत:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपदम्, प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्; injunction ‘should go’
राजेन्द्रO king of kings
राजेन्द्र:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootराजेन्द्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, सम्बोधन-विभक्तिः, एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (राज्ञाम् इन्द्रः)
यमतीर्थम्the sacred place of Yama
यमतीर्थम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootयमतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (यमस्य तीर्थम्)
अनुत्तमम्unsurpassed, excellent
अनुत्तमम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअनुत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; superlative adjective qualifying तीर्थम्
कृष्णपक्षेin the dark fortnight
कृष्णपक्षे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootकृष्णपक्ष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, सप्तमी-विभक्तिः (अधिकरण), एकवचनम्; कर्मधारयः (कृष्णः पक्षः)
चतुर्दश्याम्on the fourteenth lunar day
चतुर्दश्याम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootचतुर्दशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, सप्तमी-विभक्तिः (अधिकरण), एकवचनम्
माघमासेin the month of Māgha
माघमासे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootमाघमास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, सप्तमी-विभक्तिः (अधिकरण), एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (माघस्य मासः)
युधिष्ठिरO Yudhiṣṭhira
युधिष्ठिर:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootयुधिष्ठिर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, सम्बोधन-विभक्तिः, एकवचनम्
स्नानम्bath
स्नानम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootस्नान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; verbal noun used as object of kṛtvā
कृत्वाhaving done
कृत्वा:
Purvakala (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय-भाव (gerund/absolutive); ‘having done’
नक्तभीजीone who eats only at night
नक्तभीजी:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootनक्त + भीजिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; षष्ठी/सप्तमी-तत्पुरुष-भावः ‘one who eats at night’ (naktam bhunakti iti)
not
:
Pratishedha (प्रतिषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; negation particle
पश्येत्would see/experience
पश्येत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपदम्, प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्; ‘should see/experience’
योनि-सङ्कटम्distress of (re)birth / womb-trouble
योनि-सङ्कटम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootयोनि + सङ्कट (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (योन्याः सङ्कटम्)

Narrator-sage addressing King (rājendra); verse also vocatively addresses Yudhiṣṭhira within the discourse

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: bhakti

Y
Yama
Y
Yama-tirtha
M
Magha
Y
Yudhisthira

FAQs

Indirectly: it frames liberation as freedom from yonisaṅkaṭa (the compulsion of rebirth), implying the highest aim is release into one’s true nature beyond embodied becoming, attained through purificatory discipline and sacred rites.

A vrata-based discipline is taught: Māgha-snāna at a tīrtha combined with naktabhojī (regulated diet/fasting). In Purāṇic yoga-dharma, such niyama-like restraints purify karma and steady the mind for higher sādhana.

This specific verse is tīrtha-vrata oriented and does not explicitly mention Śiva–Viṣṇu unity; yet it aligns with the Kurma Purāṇa’s synthesis by presenting liberation as accessible through dharma (vrata, tīrtha, snāna) that supports the broader yogic and theistic path taught elsewhere.