Next Verse

Shloka 1

Madhu–Kaiṭabha, Nārāyaṇa’s Yoga-Nidrā, Rudra’s Manifestation, and the Aṣṭamūrti–Trimūrti Teaching

इति श्रीकूर्मपुराणे षट्साहस्त्र्यां संहितायां पूर्वविभागे नवमो ऽध्यायः श्रीकूर्म उवाच गते महेश्वरे देवे स्वाधिवासं पितामहः / तदेव सुमहत् पद्मं भेजे नाभिसमुत्थितम्

iti śrīkūrmapurāṇe ṣaṭsāhastryāṃ saṃhitāyāṃ pūrvavibhāge navamo 'dhyāyaḥ śrīkūrma uvāca gate maheśvare deve svādhivāsaṃ pitāmahaḥ / tadeva sumahat padmaṃ bheje nābhisamutthitam

So endet im Śrī Kūrma-Purāṇa, in der Ṣaṭsāhasrī-Saṃhitā, im Pūrvavibhāga das neunte Kapitel. Śrī Kūrma sprach: Als der Gott Maheśvara in seine eigene Wohnstatt einging, nahm Pitāmaha (Brahmā) Platz auf eben jenem gewaltigen Lotus, der aus dem Nabel hervorgegangen war.

इतिthus
इति:
वाक्यसूचक (Discourse marker/वाक्यसूचक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formसमाप्त्यर्थक अव्यय
श्रीholy/auspicious
श्री:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootश्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, अव्ययवत् उपपद (honorific prefix)
कूर्मपुराणेin the Kūrma Purāṇa
कूर्मपुराणे:
अधिकरण (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकूर्मपुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (Locative), एकवचन; समासः—कूर्मस्य पुराणम्
षट्साहस्त्र्याम्in the Ṣaṭsāhastrī (six-thousand collection)
षट्साहस्त्र्याम्:
अधिकरण (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootषट्साहस्त्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; द्विगु—षट् + साहस्र (six-thousand [verses])
संहितायाम्in the saṃhitā
संहितायाम्:
अधिकरण (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootसंहिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
पूर्वविभागेin the first section
पूर्वविभागे:
अधिकरण (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootपूर्वविभाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; समासः—पूर्वः विभागः
नवमःninth
नवमः:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनवम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘अध्यायः’ विशेषण
अध्यायःchapter
अध्यायः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
श्रीholy/auspicious
श्री:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootश्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, अव्ययवत् उपपद (honorific prefix)
कूर्मःKūrma
कूर्मः:
कर्ता (Speaker/कर्ता)
TypeNoun
Rootकूर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
क्रिया (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
गतेwhen (he) had gone
गते:
सप्तमीसम्बन्ध (Locative absolute/सप्तमीसम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootगम् (धातु)
Formक्त (Past Passive Participle) ‘गत’—सप्तमी एकवचन नपुंसक/पुं; यहाँ सप्तमी-absolute (locative absolute)
महेश्वरेMahēśvara (Śiva)
महेश्वरे:
सप्तमीसम्बन्ध (Locative absolute/सप्तमीसम्बन्ध)
TypeNoun
Rootमहेश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
देवेthe god
देवे:
सप्तमीसम्बन्ध (Locative absolute/सप्तमीसम्बन्ध)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; ‘महेश्वरे’ का विशेष्य/अप्पोज़िशन
स्वhis own
स्व:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन-समर्थ; ‘अधिवास’ विशेषण
अधिवासम्abode
अधिवासम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअधिवास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; गमनक्रियायाः लक्ष्य (to his abode)
पितामहःPitāmaha (Brahmā)
पितामहः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपितामह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
तत्that
तत्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘पद्मम्’ विशेषण
एवindeed
एव:
अवधारण (Emphasis/अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारणार्थक अव्यय (emphatic particle)
सुमहत्very great
सुमहत्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसुमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘पद्मम्’ विशेषण
पद्मम्lotus
पद्मम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपद्म (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
भेजेresorted to/entered
भेजे:
क्रिया (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootभज् (धातु)
Formलिट् (Perfect), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
नाभिnavel
नाभि:
सम्बन्ध (Relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootनाभि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-समर्थ; समासाङ्ग
समुत्थितम्arisen (from)
समुत्थितम्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम्-उत्-स्था (धातु)
Formक्त (Past Passive Participle), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘पद्मम्’ विशेषण

Lord Kurma (Vishnu)

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: adbhuta

K
Kurma
M
Maheshvara (Shiva)
P
Pitamaha (Brahma)
N
Navel-born Lotus (Nabhi-padma)
N
Narayana (implied)

FAQs

By presenting Brahmā’s lotus-seat as arising from the divine navel (implicitly Nārāyaṇa), the verse points to a single supreme source from which creation and cosmic offices proceed—suggesting the Self as the underlying origin beyond changing forms.

No explicit yogic technique is taught in this verse; it functions as cosmological framing. In the Kurma Purana’s broader teaching, such framing supports meditation on īśvara as the causal ground (kāraṇa) of the cosmos, a basis for later Pāśupata-yoga and īśvara-bhāvanā themes.

It places Maheśvara’s transcendence (returning to his own abode) alongside Brahmā’s lotus-seat arising from the navel of the supreme source (implied Nārāyaṇa), reflecting the Purāṇa’s integrative vision where cosmic roles operate harmoniously without denying either Śiva’s supremacy or Viṣṇu’s causal ground.