Previous Verse
Next Verse

Shloka 60

कैलास-मन्दाकिनी-स्वच्छोदा-लौहित्य-सरयू-उद्गमवर्णनम्

Kailāsa and the Origins of Mandākinī, Svacchodā, Lauhitya, and Sarayū

कर्णप्रावरणान्प्राप्य संगत्या श्वमुखानपि / सिकतापर्वतमरुं गत्वा विद्याधरान्ययौ

karṇaprāvaraṇānprāpya saṃgatyā śvamukhānapi / sikatāparvatamaruṃ gatvā vidyādharānyayau

Als sie das Land Karnaprāvaraṇa erreicht hatte und in ihrem Gefolge sogar die Hundsgesichtigen mitführte, zog sie in die Wüste am Berge Sikata und gelangte zu den Vidyādhara.

कर्णप्रावरणान्ear-coverings/ear-ornaments
कर्णप्रावरणान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकर्ण + प्रावरण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (कर्णानां प्रावरणानि)
प्राप्यhaving reached/obtained
प्राप्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + आप् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), ‘having reached/obtained’
संगत्याby association/through contact
संगत्या:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootसंगति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन
श्वमुखान्dog-faced ones
श्वमुखान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootश्व + मुख (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; कर्मधारय (श्व इव मुखं येषाम्)
अपिalso/even
अपि:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अप्यर्थक निपात (also/even)
सिकतापर्वतमरुम्the sandy (region), mountains, and desert (tract)
सिकतापर्वतमरुम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootसिकता + पर्वत + मरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; इतरेतर-द्वन्द्व (सिकता च पर्वतः च मरुश्च) समाहार/समुदाय-रूपेण
गत्वाhaving gone
गत्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), ‘having gone’
विद्याधरान्Vidyādharas
विद्याधरान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootविद्या + धर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; उपपद-तत्पुरुष (विद्यां धरन्ति)
ययौwent
ययौ:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथम-पुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद