Previous Verse

Shloka 59

Mṛga–Mṛgī Saṃvāda: Karmakāraṇa and Pūrvajanma-kathana

The Deer and Doe Dialogue on Karma and Past Birth

मृगं चापि समायातं मृग्या सह निजाश्रमे / श्रोतुं कृष्णामृतं स्तोत्रं सर्वं तत्कारण मुनिः / विचार्याश्वासयामास भार्गवः स्ववचोमृतैः

mṛgaṃ cāpi samāyātaṃ mṛgyā saha nijāśrame / śrotuṃ kṛṣṇāmṛtaṃ stotraṃ sarvaṃ tatkāraṇa muniḥ / vicāryāśvāsayāmāsa bhārgavaḥ svavacomṛtaiḥ

Auch der Hirsch kam mit der Hirschkuh in seinen eigenen Āśrama, um das Loblied „Kṛṣṇāmṛta“ zu hören. Der Weise erwog die ganze Ursache, und Bhārgava tröstete ihn mit dem Nektar seiner Worte.

मृगम्the deer
मृगम्:
कर्म (Object/one concerned)
TypeNoun
Rootमृग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया एकवचन — deer
and
:
सम्बन्ध (Conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय/coordination particle
अपिalso
अपि:
सम्बन्ध (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपात/particle — also/even
समायातम्arrived
समायातम्:
विशेषण (Adjective to mṛgam)
TypeAdjective
Rootसम्+आ+या (धातु) → समायात (कृदन्त, क्त)
Formभूतकृदन्त (क्त/PPP), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन — having come/arrived
मृग्याwith the doe
मृग्या:
सहकारक (Associative; with saha)
TypeNoun
Rootमृगी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया एकवचन — with the doe (female deer)
सहwith
सह:
सम्बन्ध (Associative marker)
TypeIndeclinable
Rootसह (अव्यय)
Formअव्यय/पूर्वपद-योग्य — with
निज-आश्रमेin (his) own hermitage
निज-आश्रमे:
अधिकरण (Location)
TypeNoun
Rootनिज+आश्रय/आश्रम (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय (निजः आश्रमः), पुंलिङ्ग, सप्तमी एकवचन — in (his) own hermitage
श्रोतुम्to hear
श्रोतुम्:
प्रयोजन (Purpose)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु) → श्रोतुम् (तुमुन्)
Formतुमुन्-प्रत्ययान्त infinitive — to hear
कृष्ण-अमृतम्Kṛṣṇa-nectar; ambrosial (talk) of Kṛṣṇa
कृष्ण-अमृतम्:
कर्म (Object of śrotum)
TypeNoun
Rootकृष्ण+अमृत (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (कृष्णस्य अमृतम्) / कर्मधारय (कृष्णं अमृतम्) सम्भाव्य; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन — Kṛṣṇa’s nectar (ambrosial)
स्तोत्रम्hymn
स्तोत्रम्:
कर्म (Object of śrotum)
TypeNoun
Rootस्तोत्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन — hymn
सर्वम्entire
सर्वम्:
विशेषण (Adjective to stotram / content)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन — all/entire
तत्-कारणम्the cause of that
तत्-कारणम्:
कर्म/विषय (Topic/cause)
TypeNoun
Rootतद्+कारण (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (तस्य कारणम्), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया/प्रथमा एकवचन — the cause of that
मुनिःthe sage
मुनिः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन — the sage
विचार्यhaving considered
विचार्य:
पूर्वकालक्रिया (Prior action)
TypeVerb
Rootवि+चर् (धातु) → विचार्य (ल्यप्)
Formअव्ययकृदन्त (ल्यप्/absolutive) — having considered
आश्वासयामासcomforted; reassured
आश्वासयामास:
क्रिया (Action)
TypeVerb
Rootआ+श्वस् (धातु, caus.) → आश्वासयामास
Formणिच्-प्रेरण (Causative), लिट् (Perfect), प्रथमपुरुष एकवचन — comforted/caused to be reassured
भार्गवःBhārgava
भार्गवः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootभार्गव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन — Bhārgava
स्व-वचः-अमृतैःwith his nectar-like words
स्व-वचः-अमृतैः:
करण (Instrument/means)
TypeNoun
Rootस्व+वचस्+अमृत (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष/कर्मधारय-सदृश (स्वस्य वचांसि अमृतानि), नपुंसकलिङ्ग, तृतीया बहुवचन — with his nectar-like words