Reṇukā-vilāpa and the Aftermath of Jamadagni’s Slaying (अर्जुनोपाख्यान-प्रसङ्गः)
इत्येवं विलपन्ती सा रुदती च मुहुर्मुहुः / चुक्रोश रामरामेति भृशं दुःखपरिप्लुता
ityevaṃ vilapantī sā rudatī ca muhurmuhuḥ / cukrośa rāmarāmeti bhṛśaṃ duḥkhapariplutā
So klagte sie und weinte immer wieder; von tiefem Schmerz überflutet, rief sie laut: „Rama! Rama!“