Previous Verse
Next Verse

Shloka 54

Aśauca-vidhi (Rules of Impurity) within Śrāddha-kalpa — Chapter on Testing/Selecting Brahmanas and Honoring the Atithi

अर्थकामरताश्चैव न ताञ्छ्राद्धेषु भोजयेत् / वर्णाश्रमाणां धर्मेषु विरुद्धाःसर्वकर्मणि

arthakāmaratāścaiva na tāñchrāddheṣu bhojayet / varṇāśramāṇāṃ dharmeṣu viruddhāḥsarvakarmaṇi

Wer an Reichtum und Begierde hängt, soll beim Śrāddha nicht bewirtet werden. Wer dem Dharma von Varṇa und Āśrama widerspricht, steht jedem heiligen Tun entgegen.

अर्थकामरताःthose devoted to wealth and pleasure
अर्थकामरताः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootअर्थ + काम + रत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; समासः—अर्थकाम (द्वन्द्व) + रत (तत्पुरुष-सम्बन्ध)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
एवindeed/just
एव:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारणार्थक-अव्यय (particle of emphasis)
not
:
Pratiṣedha (प्रतिषेध/negator)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय (negation)
तान्them
तान्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), बहुवचन; सर्वनाम (pronoun)
श्राद्धेषुin śrāddha rites
श्राद्धेषु:
Adhikaraṇa (अधिकरण/locative)
TypeNoun
Rootश्राद्ध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), बहुवचन
भोजयेत्should feed
भोजयेत्:
Kriyā (क्रिया/verb)
TypeVerb
Rootभुज् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; णिच्-प्रयोग (causative sense: ‘cause to eat/feed’)
वर्णाश्रमाणाम्of the varṇas and āśramas
वर्णाश्रमाणाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/genitive)
TypeNoun
Rootवर्ण + आश्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन; समासः—वर्णाश्रम (द्वन्द्व)
धर्मेषुin the duties
धर्मेषु:
Adhikaraṇa (अधिकरण/locative)
TypeNoun
Rootधर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), बहुवचन
विरुद्धाःopposed/contrary
विरुद्धाः:
Viśeṣaṇa (विशेषण/adjectival)
TypeAdjective
Rootविरुद्ध (प्रातिपदिक; कृदन्त-भाव)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; विशेषण (qualifying ‘तान्’)
सर्वकर्मणिin every rite/action
सर्वकर्मणि:
Adhikaraṇa (अधिकरण/locative)
TypeNoun
Rootसर्व + कर्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; समासः—सर्वकर्म (कर्मधारय: ‘all acts’)