Previous Verse
Next Verse

Shloka 17

Bhū-maṇḍala as a Lotus: Jambūdvīpa, Ilāvṛta, and the Meru System

Mountains, Rivers, Lakes, and Brahmapurī

तेषां विशीर्यमाणानामतिमधुरसुरभिसुगन्धि बहुलारुणरसोदेनारुणोदा नाम नदी मन्दरगिरिशिखरान्निपतन्ती पूर्वेणेलावृतमुपप्लावयति ॥ १७ ॥

teṣāṁ viśīryamāṇānām ati-madhura-surabhi-sugandhi-bahulāruṇa-rasodenāruṇodā nāma nadī mandara-giri-śikharān nipatantī pūrveṇelāvṛtam upaplāvayati.

Wenn diese festen Früchte aus solcher Höhe herabfallen, zerschellen sie; ihr Saft, überaus süß, duftend und tief rötlich, fließt hervor und wird, mit anderen Düften vermischt, noch aromatischer. Dieser Saft stürzt von den Gipfeln des Mandara wie Wasserfälle herab und wird zum Fluss Aruṇodā, der angenehm an der Ostseite von Ilāvṛta dahinströmt.

तेषाम्of those (fruits)
तेषाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, षष्ठी (6th/सम्बन्ध), बहुवचन; सर्वनाम
विशीर्यमाणानाम्of (them) being shattered/splitting
विशीर्यमाणानाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootवि + शीॄ (धातु)
Formवर्तमानकाले कर्मणि-प्रयोगे शानच्-प्रत्ययान्त (present passive participle); षष्ठी, बहुवचन; विशेषण (तेषाम्)
अति-मधुर-सुरभि-सुगन्धि-बहुल-अरुण-रस-उदेनby the stream of very sweet, fragrant, richly red juice
अति-मधुर-सुरभि-सुगन्धि-बहुल-अरुण-रस-उदेन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootअति (अव्यय) + मधुर (प्रातिपदिक) + सुरभि (प्रातिपदिक) + सुगन्धि (प्रातिपदिक) + बहुल (प्रातिपदिक) + अरुण (प्रातिपदिक) + रस (प्रातिपदिक) + उद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन; समासः—बहुपद-तत्पुरुषः ‘अतिमधुरः सुरभिः सुगन्धिः बहुलः अरुणः रसः, तेन उदेन (जलप्रवाहेन)’
अरुणोदाAruṇodā (river name)
अरुणोदा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअरुणोदा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन
नामnamed
नाम:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootनाम (अव्यय)
Formअव्यय; नाम-शब्दः (नामनिर्देश/quotative particle)
नदीriver
नदी:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootनदी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; अरुणोदायाः अप्पोजिशन
मन्दर-गिरि-शिखरात्from the peak of Mandara mountain
मन्दर-गिरि-शिखरात्:
Apadana (अपादान)
TypeNoun
Rootमन्दर (प्रातिपदिक) + गिरि (प्रातिपदिक) + शिखर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th/अपादान), एकवचन; तत्पुरुष-समासः ‘मन्दरगिरेः शिखरात्’
निपतन्तीfalling down
निपतन्ती:
Karta (कर्ता, participial)
TypeAdjective
Rootनि + पत् (धातु)
Formवर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्त (present active participle), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; नदी-विशेषण
पूर्वेणon the eastern side
पूर्वेण:
Adhikarana (अधिकरण/दिशा)
TypeIndeclinable
Rootपूर्व (प्रातिपदिक)
Formतृतीया-एकवचनरूपेण अव्ययीभूतः; दिशावाचक-करण/मार्गवाचक (by the east side)
इलावृतम्Ilāvṛta (region)
इलावृतम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootइलावृत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; देशनाम
उपप्लावयतिfloods/inundates
उपप्लावयति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootउप + प्लु (धातु)
Formलट्-लकार, परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; णिच् (causative) भावः—‘to flood’
M
Mandara-giri
I
Ilāvṛta-varṣa
A
Aruṇodā

FAQs

In Canto 5, Chapter 16, Śukadeva describes Aruṇodā as a river formed from abundant, sweet, fragrant, reddish juice flowing down from Mandara Mountain, inundating Ilāvṛta-varṣa on the eastern side.

He is explaining the sacred cosmography of Jambūdvīpa to Mahārāja Parīkṣit, presenting the universe as a divinely ordered creation meant to inspire remembrance of the Supreme Lord.

Treat these descriptions as aids for śravaṇa (hearing) and smaraṇa (remembrance): they cultivate reverence for the Lord’s creation and deepen faith that all realms ultimately exist under His governance.