Previous Verse
Next Verse

Shloka 17

गोवर्धनोत्तरविस्मयः, रासलीलाप्रसङ्गः, तथा सर्वव्याप्तिवेदान्तोपदेशः

रम्यं गीतध्वनिं श्रुत्वा संत्यज्यावसथांस् तदा आजग्मुस् त्वरिता गोप्यो यत्रास्ते मधुसूदनः

ramyaṃ gītadhvaniṃ śrutvā saṃtyajyāvasathāṃs tadā ājagmus tvaritā gopyo yatrāste madhusūdanaḥ

তাঁর গানের মধুর ধ্বনি শুনে গোপিনীরা তখনই গৃহ ত্যাগ করে, যেখানে মধুসূদন অবস্থান করছিলেন, সেখানে দ্রুত ছুটে গেল।

रम्यम्pleasant, charming
रम्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootरम्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन; विशेषणम् (gītadhvaniṃ इति विशेष्यस्य)
गीतध्वनिम्the sound of singing
गीतध्वनिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootगीत-ध्वनि (प्रातिपदिक; गीत + ध्वनि)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (गीतस्य ध्वनिः)
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Kriya (Gerundial action/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive/gerund); पूर्वकालिकक्रिया (having heard)
संत्यज्यhaving left/abandoned
संत्यज्य:
Kriya (Gerundial action/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootत्यज् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय; उपसर्गः सम्; पूर्वकालिकक्रिया (having abandoned)
आवसथान्dwellings, abodes
आवसथान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootआवसथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
तदाthen
तदा:
Adhikarana (Time/कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (temporal adverb)
आजग्मुःthey came
आजग्मुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलिट् (परिपूर्णभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपदम्; उपसर्गः आ
त्वरिताःhurried
त्वरिताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootत्वरित (प्रातिपदिक; कृदन्त-विशेषण)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; विशेषणम् (गोप्यः)
गोप्यःthe cowherd women (gopīs)
गोप्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगोपी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
यत्रwhere
यत्र:
Adhikarana (Location/देशाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootयत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (relative adverb: where)
आस्तेis seated, remains
आस्ते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootआस् (धातु)
Formलट् (वर्तमान/Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपदम्
मधुसूदनःMadhusūdana (slayer of Madhu)
मधुसूदनः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमधु-सूदन (प्रातिपदिक; मधु + सूदन)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (मधोः सूदनः)

Sage Parashara (narrating to Maitreya)

K
Krishna (Madhusudana)

FAQs

In this verse, the song’s beauty functions as divine summons: it awakens devotion so powerfully that the Gopis abandon ordinary attachments and rush toward Krishna.

Parashara presents it as an immediate response to the Lord’s presence—on hearing the enchanting sound, they renounce domestic routine and hasten to where Madhusudana abides.

Krishna is identified by a Vishnu-name, “Madhusudana,” underscoring that the Supreme Lord draws beings to himself through grace-filled attraction, revealing sovereignty through devotion.