HomeUpanishadsSitaVerse 34
Previous Verse
Next Verse

Verse 34

Sita

वैखानसऋषेः पूर्वं विष्णोर्वाणी समुद्भवेत् । त्रयीरूपेण सङ्कल्प्य वैखानसऋषेः पुरा । उदितो यादृशः पूर्वं तादृशं शृणु मेऽखिलम् । शश्वद्ब्रह्ममयं रूपं क्रियाशक्तिरुदाहृता । साक्षाच्छक्तिर्भगवतः स्मरणमात्ररूपाविर्भावप्रादुर्भावात्मिका निग्रहानुग्रहरूपा भगवत्सहचारिणी अनपायिनी अनवरतसहाश्रयिणी उदितानुदिताकारा निमेषोन्मेषसृष्टिस्थितिसंहारतिरोधानानुग्रहादि-सर्वशक्तिसामर्थ्यात् साक्षाच्छक्तिरिति गीयते ॥३२–३४॥

वैखानस-ऋषेः । पूर्वम् । विष्णोः । वाणी । समुद्भवेत् । त्रयी-रूपेण । सङ्कल्प्य । वैखानस-ऋषेः । पुरा । उदितः । यादृशः । पूर्वम् । तादृशम् । शृणु । मे । अखिलम् । शश्वत् । ब्रह्म-मयम् । रूपम् । क्रिया-शक्तिः । उदाहृता । साक्षात्-शक्तिः । भगवतः । स्मरण-मात्र-रूप-आविर्भाव-प्रादुर्भाव-आत्मिका । निग्रह-अनुग्रह-रूपा । भगवत्-सहचारिणी । अनपायिनी । अनवरत-सह-आश्रयिणी । उदित-अनुदित-आकारा । निमेष-उन्मेष-सृष्टि-स्थिति-संहार-तिरोधान-अनुग्रह-आदि । सर्व-शक्ति-सामर्थ्यात् । साक्षात्-शक्तिः । इति । गीयते ।

vaikhānasaṛṣeḥ pūrvaṃ viṣṇor vāṇī samudbhavet | trayīrūpeṇa saṅkalpya vaikhānasaṛṣeḥ purā | udito yādṛśaḥ pūrvaṃ tādṛśaṃ śṛṇu me’khilam | śaśvadbrahmamayaṃ rūpaṃ kriyāśaktir udāhṛtā | sākṣācchaktir bhagavataḥ smaraṇamātrarūpāvirbhāvaprādurbhāvātmikā nigrahānugraharūpā bhagavatsahacāriṇī anapāyinī anavaratasahāśrayiṇī uditānudītākārā nimeṣonmeṣasṛṣṭisthitisaṃhāratirodhānānugrahādi-sarvaśaktisāmarthyāt sākṣācchaktir iti gīyate ||32–34||

প্রাচীন কালে বৈখানস ঋষির জন্য বিষ্ণুর বাণী সর্বপ্রথম উদ্ভূত হয়েছিল। তাকে ত্রয়ী—তিন বেদের—রূপে সংকল্প করে, পুরাকালে যেমনভাবে তা উদিত হয়েছিল, তেমনই সমগ্র বিষয়টি আমার কাছ থেকে শোনো। তার রূপ চিরকাল ব্রহ্মময়; তাকে ক্রিয়া-শক্তি বলা হয়। তিনি ভগবানের প্রত্যক্ষ শক্তি—স্মরণমাত্র-রূপে প্রকাশ ও অপ্রকাশ স্বভাবিনী; নিগ্রহ ও অনুগ্রহ-রূপা; ভগবানের সহচরী, কখনও বিচ্যুত না হওয়া, নিরন্তর সহ-আশ্রয়িণী; উদিত-অনুদিত আকারধারিণী। ভগবানের নিমেষ-উন্মেষে সৃষ্টিস্থিতিসংহার, তিরোধান ও অনুগ্রহ প্রভৃতি সর্বশক্তির সামর্থ্য থাকায় তাকে ‘সাক্ষাৎ শক্তি’ বলে গীত করা হয়।

Formerly, the speech (vāṇī) of Viṣṇu arose first for the sage Vaikhānasa. Having conceived it in the form of the three Vedas, as it arose for the sage Vaikhānasa in ancient times, hear from me in full what it was like. Its form is ever of Brahman; it is declared to be the power of action (kriyā-śakti). It is the Lord’s direct power—manifesting and becoming manifest in the form of mere remembrance; having the character of restraint and grace; accompanying the Lord; never departing; continuously co-abiding; appearing and not appearing; and, by the capacity for all powers such as creation, maintenance, dissolution, concealment, and grace through the Lord’s blinking and opening of the eyes, it is sung as the direct power.

Śakti (kriyā-śakti) as Brahman’s operative power; divine grace (anugraha) and concealment (tirodhāna)Mahavakya: Indirect: supports the Upaniṣadic view that Brahman is the ultimate reality while power/manifestation is dependent on the Lord; not a direct citation of a Mahāvākya.AtharvaChandas: Prose (mixed; largely gadya with embedded pāda-like segments)