Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 87

ये कीर्तयंति मनुजाः परमेश्वरस्य माहात्म्यमेतदथ कर्णपुटैः पिबंति । ते जन्मकोटिकृतपापगणैर्विमुक्ताः शांताः प्रयांति परमं पदमिंदुमौलेः

ye kīrtayaṃti manujāḥ parameśvarasya māhātmyametadatha karṇapuṭaiḥ pibaṃti | te janmakoṭikṛtapāpagaṇairvimuktāḥ śāṃtāḥ prayāṃti paramaṃ padamiṃdumauleḥ

যে মানুষ পরমেশ্বরের এই মাহাত্ম্য কীর্তন করে এবং কর্ণপুটে তা পান করে, তারা কোটি জন্মের পাপসমূহ থেকে মুক্ত হয়ে শান্তিতে ইন্দুমৌলি শিবের পরম পদে গমন করে।

येthose who
ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st/Nominative); बहुवचन; सम्बन्धबोधक सर्वनाम (relative pronoun)
कीर्तयन्तिpraise, proclaim
कीर्तयन्ति:
Kriyā (Verb)
TypeVerb
Root√कीर्तय् (धातु; कीर्तयति)
Formलट् (Present); परस्मैपदम्; प्रथमपुरुष (3rd person); बहुवचन
मनुजाःpeople, humans
मनुजाः:
Karta (Apposition to subject)
TypeNoun
Rootमनुज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st/Nominative); बहुवचन
परमेश्वरस्यof the Supreme Lord
परमेश्वरस्य:
Sambandha (Genitive relation)
TypeNoun
Rootपरमेश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; षष्ठी (6th/Genitive); एकवचन; कर्मधारयः (paramaḥ īśvaraḥ)
माहात्म्यम्greatness, glory
माहात्म्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमाहात्म्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया (2nd/Accusative); एकवचन
एतत्this
एतत्:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया (2nd/Accusative); एकवचन; विशेषण (demonstrative)
अथand then, moreover
अथ:
Sambandha-bodhaka (Discourse connector)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय; अनुक्रम/अनन्तरार्थक (particle: then/and)
कर्ण-पुटैःwith (their) ear-cavities; with ears
कर्ण-पुटैः:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootकर्ण (प्रातिपदिक) + पुट (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया (3rd/Instrumental); बहुवचन; तत्पुरुषः (karṇayoḥ puṭau)
पिबन्तिdrink in, imbibe (hear eagerly)
पिबन्ति:
Kriyā (Verb)
TypeVerb
Root√पा (धातु)
Formलट् (Present); परस्मैपदम्; प्रथमपुरुष (3rd person); बहुवचन
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st/Nominative); बहुवचन; तदर्थक सर्वनाम (correlative pronoun)
जन्म-कोटि-कृत-पाप-गणैःby masses of sins committed over crores of births
जन्म-कोटि-कृत-पाप-गणैः:
Hetu/Karaṇa (Cause/Instrument)
TypeNoun
Rootजन्म (प्रातिपदिक) + कोटि (प्रातिपदिक) + कृत (कृ धातु; क्त) + पाप (प्रातिपदिक) + गण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया (3rd/Instrumental); बहुवचन; तत्पुरुष-समासः; हेतु/निमित्तार्थे तृतीया (instrumental of cause: 'by/with')
विमुक्ताःfreed, released
विमुक्ताः:
Kartṛ-samānādhikaraṇa (Subject complement)
TypeAdjective
Rootवि√मुच् (धातु) + क्त (प्रत्यय)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle); पुंलिङ्ग; प्रथमा; बहुवचन; विशेषण
शान्ताःpeaceful, calmed
शान्ताः:
Kartṛ-samānādhikaraṇa (Subject complement)
TypeAdjective
Rootशान्त (प्रातिपदिक) [√शम् + क्त]
Formकृदन्त-विशेषण; पुंलिङ्ग; प्रथमा; बहुवचन
प्रयान्तिgo, attain
प्रयान्ति:
Kriyā (Main verb)
TypeVerb
Rootप्र√या (धातु)
Formलट् (Present); परस्मैपदम्; प्रथमपुरुष; बहुवचन
परमम्supreme
परमम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया (2nd/Accusative); एकवचन; विशेषण
पदम्state, abode
पदम्:
Karma (Object/goal)
TypeNoun
Rootपद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया (2nd/Accusative); एकवचन
इन्दु-मौलेःof the moon-crested (Lord Śiva)
इन्दु-मौलेः:
Sambandha (Genitive relation)
TypeNoun
Rootइन्दु (प्रातिपदिक) + मौलि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; षष्ठी (6th/Genitive); एकवचन; बहुव्रीहिः (yasya mauleḥ indur asti)

Purāṇic narrator (phalaśruti style)

Tirtha: Parameśvara-mahātmyā (as ‘śabda-tīrtha’)

Type: kshetra

Scene: A circle of devotees singing Śiva’s glory while others listen with rapt attention; above them, Śiva as Indumaule (moon-crested) radiates cool light, symbolizing the ‘parama pada’ reached through devotion.

P
Parameśvara
Ś
Śiva (Indumaule)

FAQs

Hearing and chanting Śiva’s māhātmya purifies even vast karmic burdens and leads toward Śiva’s supreme state.

No single location is named; the verse glorifies the act of śravaṇa (hearing) and kīrtana (praise) of Śiva’s greatness.

Kīrtana (praising) and śravaṇa (devout listening) of the māhātmya are prescribed as liberating practices.