Previous Verse
Next Verse

Shiva Purana — Rudra Samhita, Shloka 36

त्रिपुरदाहानन्तरं देवभयः ब्रह्मस्तुतिश्च — Fear of the Gods after Tripura’s Burning and Brahmā’s Praise

सनत्कुमारः उवाच । इत्युक्तं वचनं श्रुत्वा हरेण मुनिसत्तम । प्रत्यूचुस्सर्वदेवाश्च प्रसन्नेनान्तरात्मना

sanatkumāraḥ uvāca | ityuktaṃ vacanaṃ śrutvā hareṇa munisattama | pratyūcussarvadevāśca prasannenāntarātmanā

সনৎকুমার বললেন— হে মুনিশ্রেষ্ঠ! হরি (বিষ্ণু) কর্তৃক উচ্চারিত এই বাক্য শুনে, সকল দেবতা প্রসন্ন ও শান্ত অন্তঃকরণে উত্তর দিলেন।

सनत्कुमारःSanatkumāra
सनत्कुमारः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसनत् (प्रातिपदिक) + कुमार (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (सनत् कुमारः); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
इतिthus
इति:
Avyaya (अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; वाक्य-समाप्ति/उद्धरण-सूचक (quotative particle)
उक्तम्spoken
उक्तम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootउक्त (√वच् धातु, क्त-प्रत्यय; कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘spoken’
वचनम्words / statement
वचनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवचन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Purvakala (पूर्वकाल)
TypeVerb
Root√श्रु (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund); ‘having heard’
हरेणby Hari
हरेण:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन
मुनि-सत्तमO best of sages
मुनि-सत्तम:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक) + सत्तम (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी-तत्पुरुषः: मुनीनां सत्तमः); पुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन
प्रत्यूचुःreplied
प्रत्यूचुः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootप्रति + √वच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, बहुवचन; परस्मैपदम्
सर्व-देवाःall the gods
सर्व-देवाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + देव (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (‘all’ qualifying ‘gods’); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
and
:
Avyaya (अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय-बोधक
प्रसन्नेनwith a pleased
प्रसन्नेन:
Karana (करण)
TypeAdjective
Rootप्रसन्न (√सद्/√सन् धातु, क्त-प्रत्यय; कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त; पुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (qualifying अन्तरात्मना)
अन्तरात्मनाinner self / heart
अन्तरात्मना:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootअन्तर (प्रातिपदिक) + आत्मन् (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (अन्तरः आत्मा); पुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन

Sanatkumara

Tattva Level: pashu

S
Sanatkumara
H
Hari (Vishnu)
D
Devas

FAQs

It highlights that true divine understanding is marked by inner clarity (antarātman prasāda). In a Śaiva reading, such inner serenity is a sign that consciousness is turning toward Pati (Śiva), beyond agitation and egoic conflict.

Although the verse is narrative, it points to the essential fruit of Saguna worship—prasāda (grace) and inner peace. Linga-bhakti and reverence to Śiva’s manifest form are traditionally said to steady the mind so the devas-like virtues (clarity, harmony) arise within.

A practical takeaway is to cultivate prasannatā through japa and inner recollection—especially Pañcākṣarī japa (“Om Namaḥ Śivāya”)—supported by simple Śaiva disciplines like vibhūti (tripuṇḍra) and calm, truthful speech before responding in difficult situations.