Previous Verse
Next Verse

Shloka 39

अद्वैतशैवसिद्धान्ते पुरुष-प्रकृति-विचारः

Puruṣa–Prakṛti Analysis in Advaita Śaiva Doctrine

रागादिदोषरहितं वेदसारः शिवो दिशः । तुभ्यम्मे कथितम्प्रीत्याऽद्वैतज्ञानं शिवप्रियम्

rāgādidoṣarahitaṃ vedasāraḥ śivo diśaḥ | tubhyamme kathitamprītyā'dvaitajñānaṃ śivapriyam

রাগাদি দোষমুক্ত এবং বেদের সারস্বরূপ শিবই পরম গতি। আমি প্রীতিবশত তোমাকে এই শিবপ্রিয় অদ্বৈত জ্ঞান প্রদান করলাম।

राग-आदि-दोष-रहितम्free from faults like passion etc.
राग-आदि-दोष-रहितम्:
विशेषण (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootराग (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक) + दोष (प्रातिपदिक) + रहित (कृदन्त/प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd case), एकवचन; विशेषण; समासः—रागादिदोषैः रहितम् (instrumental sense)
वेद-सारःthe essence of the Veda
वेद-सारः:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवेद (प्रातिपदिक) + सार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st case), एकवचन; समासः—वेदस्य सारः (षष्ठी-तत्पुरुष)
शिवःŚiva
शिवः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootशिव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st case), एकवचन
दिशःteaches / points out
दिशः:
क्रिया (Predicate action/क्रिया)
TypeVerb
Rootदिश् (प्रातिपदिक)
Formधातु: दिश् (दिशँ—उपदेशे/निर्देशे), लट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; रूपम्: दिशति/दिशः (वैदिक/छान्दस संक्षेप)
तुभ्यम्to you
तुभ्यम्:
सम्प्रदान (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, द्वितीया/चतुर्थी (2nd/4th case; here चतुर्थी), एकवचन; दत्त-सम्प्रदानार्थे
मेmy
मे:
सम्बन्ध (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी (6th case), एकवचन; स्वाम्यर्थे
कथितम्(has been) told
कथितम्:
क्रिया (Verbal predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootकथ् (धातु) + क्त (कृदन्त प्रत्यय)
Formकृदन्त (भूतकर्मणि/कर्मणि), क्त-प्रत्ययान्त; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; कर्मणि प्रयोगे ‘has been told’
प्रीत्याwith affection
प्रीत्या:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootप्रीति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd case), एकवचन; हेतौ/करणे—‘with affection’
अद्वैत-ज्ञानम्knowledge of non-duality
अद्वैत-ज्ञानम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअद्वैत (प्रातिपदिक) + ज्ञान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; समासः—अद्वैतस्य ज्ञानम् (षष्ठी-तत्पुरुष)
शिव-प्रियम्dear to Śiva
शिव-प्रियम्:
विशेषण (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशिव (प्रातिपदिक) + प्रिय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; समासः—शिवस्य प्रियम् (षष्ठी-तत्पुरुष); विशेषणम् (अद्वैतज्ञानस्य)

Suta Goswami (narrating the Kailasha Samhita teaching to the sages, conveying Shiva-centered Advaita-jñāna)

Tattva Level: pati

Shiva Form: Īśāna

Type: stotra

Role: teaching

S
Shiva

FAQs

It declares that true liberating knowledge is freedom from raga and other impurities, and that Shiva is the very essence of the Vedas; thus, non-dual wisdom centered on Shiva leads toward moksha.

The verse frames Shiva as the Veda-essence and the ultimate goal; in practice, devotees approach this truth through Saguna worship—especially Linga-puja—purifying attachment and ripening into Shiva-centered jnana.

Cultivate detachment (vairagya) and contemplate Shiva as the Veda-essence; support this with daily Linga worship and japa of the Panchakshara mantra “Om Namah Shivaya” to steady the mind in non-dual awareness.