Previous Verse

Ramayana — Ayodhya Kanda, Sarga 48, Shloka 37

अयोध्यायाः शोकवर्णनम्

Ayodhya’s Lament and Civic Desolation

प्रशान्तगीतोत्सवनृत्तवादनाव्यपास्तहर्षा पिहितापणोदया।तदा ह्ययोध्या नगरी बभूव सामहार्णव स्सङ्क्षपितोदको यथा।।2.48.37।।

praśānta-gītotsava-nṛtta-vādana-vyapāsta-harṣā pihitāpaṇodayā |

tadā hy ayodhyā nagarī babhūva sā mahārṇavaḥ saṅkṣipitodako yathā ||2.48.37||

গান, উৎসব, নৃত্য ও বাদ্য স্তব্ধ হয়ে গেল; আনন্দ অপসৃত হল, আর হাট-বাজারের দোকানপাট বন্ধ হয়ে গেল। তখন অযোধ্যা নগরী এমন দেখাল, যেন মহাসমুদ্রের জল সরে গিয়েছে।

प्रशान्त-गीत-उत्सव-नृत्त-वादनाwith singing, festivals, dance and music stilled
प्रशान्त-गीत-उत्सव-नृत्त-वादना:
Karta-viśeṣaṇa (कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रशान्त (प्र-शम् धातु, क्त/कृदन्त) + गीत (प्रातिपदिक) + उत्सव (प्रातिपदिक) + नृत्त (प्रातिपदिक) + वादन (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषण; समासः: गीत-उत्सव-नृत्त-वादनानां द्वन्द्वः, तेषां प्रशान्तत्वं (cessation) दर्शयति
व्यपास्त-हर्षाwith joy driven away
व्यपास्त-हर्षा:
Karta-viśeṣaṇa (कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootवि-अप-आस्/अस्? (व्यपास्त = वि+अप+अस्/आस् धातु, क्त/कृदन्त; ‘removed’) + हर्ष (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषण; समासः (हर्षः व्यपास्तः यस्याः सा)
पिहित-आपण-उदयाwhose market-activity was shut/closed
पिहित-आपण-उदया:
Karta-viśeṣaṇa (कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootपिहित (पि-धा धातु, क्त/कृदन्त) + आपण (प्रातिपदिक) + उदय (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषण; समासः: आपणानाम् उदयः (उद्घाटन/व्यापारप्रवृत्तिः) पिहितः यस्याः सा
तदाthen
तदा:
Kāla-adhikaraṇa (कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (then)
हिindeed
हि:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिश्चयार्थक-अव्यय (indeed)
अयोध्याAyodhya
अयोध्या:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअयोध्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
नगरीcity
नगरी:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootनगरी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
बभूवbecame
बभूव:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपदम्
साthat (she)
सा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; अयोध्या-नगरी इत्यस्य पुनरुक्त-सूचक (that)
महा-अर्णवःgreat ocean
महा-अर्णवः:
Upamāna (उपमान)
TypeNoun
Rootमहा (प्रातिपदिक) + अर्णव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; उपमान (ocean)
सङ्क्षपित-उदकःwith waters diminished
सङ्क्षपित-उदकः:
Upamāna-viśeṣaṇa (उपमानविशेषण)
TypeAdjective
Rootसङ्-क्षिप् (धातु, क्त/कृदन्त) + उदक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; महा-अर्णवः इत्यस्य विशेषण; समासः (उदकं सङ्क्षपितं यस्य सः)
यथाas
यथा:
Upamā-dyotaka (उपमाद्योतक)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formउपमावाचक-अव्यय (as/like)

With the cessation of singing, celebrations, dance and music, there was no rejoicing in the city. The markets displaying merchandise were shut down. The city of Ayodhya looked like the ocean with its waters diminished.ityārṣē śrīmadrāmāyaṇē vālmīkīya ādikāvyē ayōdhyākāṇḍē aṣṭacatvāriśassargaḥ৷৷Thus ends the fortyeighth sarga of Ayodhyakanda of the holy Ramayana, the first epic composed by sage Valmiki.

A
Ayodhyā
M
mahārṇava (ocean)

FAQs

The verse highlights how a righteous leader’s presence sustains social harmony; when Rāma—an embodiment of dharma—is absent, public life loses its order and joy, showing the ethical link between personal virtue and collective wellbeing.

After Rāma’s departure toward exile, Ayodhyā falls into a citywide hush: celebrations stop, commerce closes, and the capital looks drained and lifeless.

Rāma’s dhārmic stature is implied: his integrity and rightful conduct are so central that his absence alone causes the city’s morale and normal rhythms to collapse.