Amṛta-Manthana and Lalitā’s Mohinī Intervention
Amṛtamanthana-Prasaṅga
तदेवानन्यमनसा ध्यात्वा किञ्चिद्विहस्य सः / तथास्त्विति तिरो ऽधत्त महायोगेश्वरो हरिः
tadevānanyamanasā dhyātvā kiñcidvihasya saḥ / tathāstviti tiro 'dhatta mahāyogeśvaro hariḥ
সেইটিকেই একাগ্রচিত্তে ধ্যান করে তিনি সামান্য হাসলেন; তারপর ‘তথাস্তु’ বলে মহাযোগেশ্বর হরি অন্তর্ধান করলেন।