Previous Verse
Next Verse

Srimad Bhagavatam — Panchama Skandha, Shloka 26

The Six Dvīpas Beyond Jambūdvīpa and the Cosmic Boundary of Lokāloka

एतेषां वर्षमर्यादागिरयो नद्यश्च सप्त सप्तैव ईशान उरुश‍ृङ्गो बलभद्र: शतकेसर: सहस्रस्रोतो देवपालो महानस इति अनघाऽऽयुर्दा उभयस्पृष्टिरपराजिता पञ्चपदी सहस्रस्रुतिर्निजधृतिरिति ॥ २६ ॥

eteṣāṁ varṣa-maryādā-girayo nadyaś ca sapta saptaiva īśāna uruśṛṅgo balabhadraḥ śatakesaraḥ sahasrasroto devapālo mahānasa iti anaghāyurdā ubhayaspṛṣṭir aparājitā pañcapadī sahasrasrutir nijadhṛtir iti.

এই বর্ষগুলির সীমানির্ধারক সাতটি পর্বত—ঈশান, উরুশৃঙ্গ, বলভদ্র, শতকেসর, সহস্রস্রোত, দেবপাল ও মহানস। আর সাতটি নদী—অনঘা, আয়ুর্দা, উভয়স্পৃষ্টী, অপরাজিতা, পঞ্চপদী, সহস্রশ্রুতি ও নিজধৃতি।

eteṣāmof these
eteṣām:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootetad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, षष्ठी, बहुवचन
varṣa-maryādā-girayaḥboundary mountains of the varṣas
varṣa-maryādā-girayaḥ:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootvarṣa (प्रातिपदिक) + maryādā (प्रातिपदिक) + giri (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; तत्पुरुषः (वर्षस्य मर्यादा-गिरयः = boundary-mountains of the regions)
nadyaḥrivers
nadyaḥ:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootnadī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
caand
ca:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक (conjunction)
saptaseven
sapta:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootsapta (संख्या)
Formसंख्यावाचक; गिरयः/नद्यः इत्यस्य संख्या
saptaseven
sapta:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootsapta (संख्या)
Formसंख्यावाचक; (द्वितीय-समूहस्य)
evaindeed
eva:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rooteva (अव्यय)
Formअवधारणार्थक (indeed/just)
īśānaḥĪśāna
īśānaḥ:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootīśāna (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पर्वतनाम
uruśṛṅgaḥUruśṛṅga
uruśṛṅgaḥ:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rooturuśṛṅga (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पर्वतनाम
balabhadraḥBalabhadra
balabhadraḥ:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootbalabhadra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पर्वतनाम
śatakesaraḥŚatakesara
śatakesaraḥ:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootśatakesara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पर्वतनाम
sahasrasrotaḥSahasrasrota
sahasrasrotaḥ:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootsahasrasrota (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पर्वतनाम
devapālaḥDevapāla
devapālaḥ:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootdevapāla (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पर्वतनाम
mahānasaḥMahānasa
mahānasaḥ:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootmahānasa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पर्वतनाम
itithus
iti:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootiti (अव्यय)
Formउद्धरण/समाप्तिसूचक
anaghāAnaghā
anaghā:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootanaghā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; नदीनाम
āyurdāĀyurdā
āyurdā:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootāyurdā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; नदीनाम
ubhayaspṛṣṭiḥUbhayaspṛṣṭi
ubhayaspṛṣṭiḥ:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootubhayaspṛṣṭi (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; नदीनाम
aparājitāAparājitā
aparājitā:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootaparājitā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; नदीनाम
pañcapadīPañcapadī
pañcapadī:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootpañcapadī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; नदीनाम
sahasrasrutiḥSahasrasruti
sahasrasrutiḥ:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootsahasrasruti (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; नदीनाम
nijadhṛtiḥNijadhṛti
nijadhṛtiḥ:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootnijadhṛti (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; नदीनाम
itithus
iti:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootiti (अव्यय)
Formसमाप्तिसूचक
Ś
Śukadeva Gosvāmī

FAQs

In 5.20.26, Śukadeva lists seven boundary mountains and seven rivers that mark and nourish the varṣas, giving their specific names as part of Bhagavatam’s sacred geography.

He is explaining Vedic cosmology and the layout of Jambūdvīpa, helping Parīkṣit understand the ordered creation of the Lord and the sacred geography referenced in Purāṇic tradition.

This verse encourages seeing the world as purposeful and sanctified—supporting a devotee’s practice of reverence, pilgrimage-mindedness, and remembrance that all regions and resources ultimately belong to Bhagavān.