Next Verse

Agni Purana — Vyavahara, Shloka 1

Ṛग्विधानम् (Ṛgvidhāna) — Applications of Ṛgvedic Mantras through Japa and Homa

इत्य् आग्नेये महापुराणे वाक्पारुष्यादिप्रकरणं नाम सप्तपञ्चाशदधिकद्विशतत्मो ऽध्यायः अथाष्टपञ्चाशदधिकद्विशततमो ऽध्यायः ऋग्विधानं अग्निर् उवाच ऋग्यजुःसामाथर्वविधानं पुष्करोदितम् भुक्तिमुक्तिकरं जप्याद्धोमाद्रामाय तद्वदे

ity āgneye mahāpurāṇe vākpāruṣyādiprakaraṇaṃ nāma saptapañcāśadadhikadviśatatmo 'dhyāyaḥ athāṣṭapañcāśadadhikadviśatatamo 'dhyāyaḥ ṛgvidhānaṃ agnir uvāca ṛgyajuḥsāmātharvavidhānaṃ puṣkaroditam bhuktimuktikaraṃ japyāddhomādrāmāya tadvade

এভাবে অগ্নি-মহাপুরাণে “বাক্পারুষ্যাদি” নামক প্রकरणটি ২৫৭তম অধ্যায়। এখন ২৫৮তম অধ্যায় “ঋগ্বিধান” আরম্ভ। অগ্নি বললেন—পুষ্করপ্রণীত ঋক্, যজুঃ, সাম ও অথর্ববিধান ভোগ ও মোক্ষ প্রদানকারী; রামের উদ্দেশ্যে জপ ও হোমের দ্বারা, এবং তদ্রূপভাবে অন্যান্য বিধান অনুসারেও, তা আচরণ করা উচিত।

itithus
iti:
Sambandha (सम्बन्ध/quotative)
TypeIndeclinable
Rootiti (अव्यय)
Formइति-शब्दः (quotative particle)
āgneyein the Agneya
āgneye:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Location)
TypeAdjective
Rootāgneya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), सप्तमी-विभक्ति (Locative/7th), एकवचन (Singular); विशेषण qualifying mahāpurāṇe
mahā-purāṇein the Mahāpurāṇa
mahā-purāṇe:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootmahā (प्रातिपदिक) + purāṇa (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), सप्तमी-विभक्ति (Locative/7th), एकवचन (Singular); कर्मधारय (descriptive: 'great purāṇa')
vāk-pāruṣya-ādi-prakaraṇamthe section on harsh speech etc.
vāk-pāruṣya-ādi-prakaraṇam:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootvāk (प्रातिपदिक) + pāruṣya (प्रातिपदिक) + ādi (अव्यय/प्रातिपदिक) + prakaraṇa (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), एकवचन (Singular); समासः: (vākpāruṣya) षष्ठी-तत्पुरुष ('harshness of speech') + ādi-तत्पुरुष ('etc.') + prakaraṇa ('chapter/topic')
nāmanamed
nāma:
Sambandha (सम्बन्ध/naming)
TypeIndeclinable
Rootnāma (अव्यय)
Formनाम-शब्दः (indeclinable marker: 'called')
saptapañcāśat-adhika-dviśatatamaḥthe 257th
saptapañcāśat-adhika-dviśatatamaḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootsaptapañcāśat (संख्या) + adhika (प्रातिपदिक) + dviśata (संख्या) + tama (प्रत्ययान्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), एकवचन (Singular); क्रमवाचक-विशेषण (ordinal) qualifying adhyāyaḥ; समासार्थः: 'two-hundred plus fifty-seven' = 257th
adhyāyaḥchapter
adhyāyaḥ:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootadhyāya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), एकवचन (Singular)
athanow/then
atha:
Sambandha (सम्बन्ध/discourse marker)
TypeIndeclinable
Rootatha (अव्यय)
Formअथ-शब्दः (indeclinable: commencement/sequence marker)
aṣṭapañcāśat-adhika-dviśatatamaḥthe 258th
aṣṭapañcāśat-adhika-dviśatatamaḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootaṣṭapañcāśat (संख्या) + adhika (प्रातिपदिक) + dviśata (संख्या) + tama (प्रत्ययान्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), एकवचन (Singular); क्रमवाचक-विशेषण (ordinal) qualifying adhyāyaḥ; 'two-hundred plus fifty-eight' = 258th
adhyāyaḥchapter
adhyāyaḥ:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootadhyāya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), एकवचन (Singular)
ṛg-vidhānamthe Ṛg-vidhāna (rules for Ṛg)
ṛg-vidhānam:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootṛk (प्रातिपदिक) + vidhāna (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति (Nom./Acc.), एकवचन (Singular); तत्पुरुष ('ordinance/ritual of Ṛg')
agniḥAgni
agniḥ:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootagni (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), एकवचन (Singular)
uvācasaid
uvāca:
Kriyā (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Root√vac (वच् धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन (Singular), परस्मैपद
ṛg-yajuḥ-sāma-atharva-vidhānamthe ordinances of Ṛg, Yajus, Sāma, and Atharva
ṛg-yajuḥ-sāma-atharva-vidhānam:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootṛk (प्रातिपदिक) + yajuḥ (प्रातिपदिक) + sāman (प्रातिपदिक) + atharvan (प्रातिपदिक) + vidhāna (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन (Singular); द्वन्द्व-समास (copulative: Ṛg+Yajus+Sāma+Atharva) + तत्पुरुष with vidhāna ('ordinance')
puṣkara-uditamspoken by Puṣkara
puṣkara-uditam:
Viśeṣaṇa (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootpuṣkara (प्रातिपदिक) + udita (कृदन्त, √ud्/√vad्?; here 'spoken/uttered' as udita-ppp)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन (Singular); भूतकृदन्त (past passive participle/क्त) 'udita' with तत्पुरुष: 'uttered by Puṣkara'
bhukti-mukti-karamgranting enjoyment and liberation
bhukti-mukti-karam:
Viśeṣaṇa (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootbhukti (प्रातिपदिक) + mukti (प्रातिपदिक) + kara (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन (Singular); तत्पुरुष ('maker/giver of enjoyment and liberation') qualifying vidhānam
japyātshould be muttered/recited
japyāt:
Kriyā (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Root√jap (जप् धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन (Singular), परस्मैपद; विध्यर्थ (injunctive sense: 'should be recited')
homātfrom (the act of) homa / by homa
homāt:
Apādāna (अपादान/Source)
TypeNoun
Roothoma (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), पञ्चमी-विभक्ति (Ablative/5th), एकवचन (Singular)
rāmāyafor Rāmā (Lakṣmī)
rāmāya:
Sampradana (सम्प्रदान/Recipient)
TypeNoun
Rootrāmā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग (Feminine), चतुर्थी-विभक्ति (Dative/4th), एकवचन (Singular)
tad-vatlikewise, in the same way
tad-vat:
Sambandha (सम्बन्ध/adverbial)
TypeIndeclinable
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + vat (तद्धित)
Formअव्यय (indeclinable adverbial: 'in that manner/likewise')
evaindeed
eva:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rooteva (अव्यय)
Formनिश्चयार्थक-अव्यय (particle of emphasis)

Lord Agni

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: shanta

Type: Tirtha

Sandhi Resolution Notes: इत्य् = इति; महापुराणे = महा + पुराणे; सप्तपञ्चाशदधिकद्विशतत्मो ऽध्यायः = सप्तपञ्चाशत्-अधिक-द्विशततमः + अध्यायः; अथाष्ट... = अथ + अष्ट...; 'अध्यायः' after '...तमो' shows visarga elision before vowel; अग्निर् = अग्निः; ऋग्यजुःसामाथर्वविधानं = ऋग्-यजुः-साम-अथर्व- + विधानम्; पुष्करोदितम् = पुष्कर-उदितम्; जप्याद्धोमात् = जप्यात् + होमात्; तद्वदे = तद्वत् + एव

A
Agni
P
Puṣkara
Ṛgveda
Y
Yajurveda
S
Sāmaveda
A
Atharvaveda
R
Rāma

FAQs

It introduces Ṛgvidhāna and frames a practical method: Vedic mantra-procedures (for all four Vedas) are to be applied through japa (repetition) and homa (oblations), here specifically directed toward worship/sādhanā of Rāma.

By shifting from an ethical topic (vākpāruṣya—harsh speech) to a technical ritual manual (ṛgvidhāna), it exemplifies the Agni Purana’s wide scope—cataloging diverse disciplines such as dharma-ethics, mantra-śāstra, and Vedic ritual technology within one compendium.

The verse asserts that correctly performed Vedic mantra practice—japa and homa—yields both bhukti (legitimate worldly attainments) and mukti (liberation), presenting ritual discipline as a bridge from prosperity to spiritual freedom.