Śaṅkha–Likhita Upākhyāna: Daṇḍa, Confession, and the Purification of Kingship (शङ्ख-लिखितोपाख्यानम्)
“भरतनन्दन! कुन्तीकुमार! पहले याचकों, पितरों और देवताओंके ऋणसे उऋण हो लो, फिर वह सब करना ।। सर्वमेधाश्वमेधाभ्यां यजस्व कुरुनन्दन । ततः पश्चान्महाराज गमिष्यसि परां गतिम्
vaiśampāyana uvāca |
bharatanandana! kuntīkumāra! pūrvaṃ yācakānāṃ pitṝṇāṃ devatānāṃ ca ṛṇena uṛṇaḥ bhava, tataḥ paraṃ tat sarvaṃ kuru ||
sarvamedhāśvamedhābhyāṃ yajasva kurunandana |
tataḥ paścān mahārāja gamiṣyasi parāṃ gatim ||
বৈশম্পায়নে ক’লে—হে ভৰতনন্দন, হে কুন্তীকুমাৰ! প্ৰথমে যাচক, পিতৃসকল আৰু দেবতাসকলৰ প্ৰতি থকা ঋণৰ পৰা ঋণমুক্ত হোৱা; তাৰ পাছতহে আন সকলো কৰ্ম কৰা। হে কুৰুনন্দন! সৰ্বমেধ আৰু অশ্বমেধ যজ্ঞ সম্পাদন কৰা; তাৰ পাছত, হে মহাৰাজ, তুমি পৰম গতি লাভ কৰিবা।
वैशम्पायन उवाच