Previous Verse
Next Verse

Shloka 18

Brahmā’s Day, the Four Pralayas, and the Supreme Shelter Beyond Cause–Effect

अपां रसमथो तेजस्ता लीयन्तेऽथ नीरसा: । ग्रसते तेजसो रूपं वायुस्तद्रहितं तदा ॥ १५ ॥ लीयते चानिले तेजो वायो: खं ग्रसते गुणम् । स वै विशति खं राजंस्ततश्च नभसो गुणम् ॥ १६ ॥ शब्दं ग्रसति भूतादिर्नभस्तमनुलीयते । तैजसश्चेन्द्रियाण्यङ्ग देवान् वैकारिको गुणै: ॥ १७ ॥ महान् ग्रसत्यहङ्कारं गुणा: सत्त्वादयश्च तम् । ग्रसतेऽव्याकृतं राजन् गुणान् कालेन चोदितम् ॥ १८ ॥ न तस्य कालावयवै: परिणामादयो गुणा: । अनाद्यनन्तमव्यक्तं नित्यं कारणमव्ययम् ॥ १९ ॥

apāṁ rasam atho tejas tā līyante ’tha nīrasāḥ grasate tejaso rūpaṁ vāyus tad-rahitaṁ tadā

মহত্তত্ত্বই অহংকাৰক গ্ৰাস কৰে। সত্ত্বাদি গুণসমূহে মহত্তত্ত্বক গ্ৰাস কৰে। হে ৰাজন, কালৰ প্ৰেৰণাত অব্যক্ত প্ৰকৃতিয়ে সেই গুণসমূহক গ্ৰাস কৰে।

महान्the Mahat (cosmic intellect)
महान्:
कर्ता (Kartā; subject)
TypeNoun
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; (महान् = महत्)
ग्रसतिswallows/absorbs
ग्रसति:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootग्रस् (धातु)
Formलट्-लकार, प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
अहङ्कारम्ego (ahaṅkāra)
अहङ्कारम्:
कर्म (Karma; object)
TypeNoun
Rootअहङ्कार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
गुणाःthe guṇas
गुणाः:
कर्ता (Kartā; subject)
TypeNoun
Rootगुण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
सत्त्वादयःbeginning with sattva (sattva etc.)
सत्त्वादयः:
कर्ता (Kartā; subject—apposition to ‘गुणाः’)
TypeNoun
Rootसत्त्व (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष (सत्त्वम् आदिः येषाम् = beginning with sattva: sattva-rajas-tamas)
and
:
सम्बन्ध (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
तम्that (it)
तम्:
कर्म (Karma; object)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम (refers to ‘महान्’ or ‘अहङ्कार’ per context; here: ‘महत्’ is swallowed by guṇas)
ग्रसतेswallows/absorbs
ग्रसते:
क्रिया (Kriyā)
TypeVerb
Rootग्रस् (धातु)
Formलट्-लकार, प्रथम-पुरुष, एकवचन; आत्मनेपद
अव्याकृतम्the unmanifest (avyākṛta)
अव्याकृतम्:
कर्म (Karma; object)
TypeNoun
Rootअव्याकृत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
राजन्O king
राजन्:
सम्बोधन (Sambodhana)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन
गुणान्the guṇas
गुणान्:
कर्म (Karma; object)
TypeNoun
Rootगुण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
कालेनby Time
कालेन:
करण (Karaṇa; instrument/agentive means)
TypeNoun
Rootकाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
चोदितम्impelled/activated
चोदितम्:
कर्म-विशेषण (Karma-viśeṣaṇa)
TypeAdjective
Rootचुद् (धातु)
Formभूतकृदन्त (क्त-प्रत्यय; past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (qualifying ‘अव्याकृतम्’/‘गुणान्’ per sense: ‘impelled by time’)
P
Parīkṣit Mahārāja

FAQs

It explains that during dissolution the modes (sattva, rajas, tamas) are withdrawn step-by-step: mahat absorbs false ego, the modes absorb mahat, and finally the unmanifest pradhāna absorbs the modes—under the impetus of Time.

Parīkṣit, facing imminent death, was hearing the Bhāgavatam to attain liberation; Śukadeva teaches the temporary nature of material categories and the supremacy of the ultimate reality beyond them.

Seeing that even the subtlest material identities (ego, intelligence, and the modes) are temporary helps one detach from false self-concepts and focus on bhakti—devotional remembrance of the eternal Lord.