Previous Sutra
Next Sutra

Sutra 24

तुषारपायनमुष्णशोषणं चासप्तरात्रादिति धान्यबीजानाम् त्रिरात्रं वा पञ्चरात्रं वा कोशीधान्यानां मधुघृतसूकरवसाभिः शकृद्युक्ताभिः काण्डबीजानां छेदलेपो मधुघृतेन कन्दानामस्थिबीजानां शकृदालेपः शाखिनां गर्तदाहो गोऽस्थिशकृद्भिः काले दौह्र्दं च ॥ कZ_०२.२४.२४ ॥

tuṣārapāyanamuṣṇaśoṣaṇaṃ cāsaptarātrāditi dhānyabījānām trirātraṃ vā pañcarātraṃ vā kośīdhānyānāṃ madhughṛtasūkaravasābhiḥ śakṛdyuktābhiḥ kāṇḍabījānāṃ chedalepo madhughṛtena kandānāmasthibījānāṃ śakṛdālepaḥ śākhināṃ gartadāho go'sthiśakṛdbhiḥ kāle dauhrdaṃ ca

ধান্যবীজৰ বাবে শিশিৰ/ঠাণ্ডা পানীত ভিজাই পাছত উষ্ণতাত শুকুৱোৱা সাত ৰাতিৰ ভিতৰত কৰিব লাগে; কিছুমান ধান্যৰ বাবে তিন বা পাঁচ ৰাতি। কাণ্ড-কলমৰ বাবে কটা ঠাইত মধু, ঘিঁউ আৰু গাহৰিৰ চৰ্বি গোবৰ সৈতে মিহলাই ছেদ-লেপ দিব লাগে; কন্দত মধু-ঘিঁউৰ লেপ; কঠিন/গুটি-বীজত গোবৰ লেপ। গছৰ বাবে ৰোপণ-গাঁতত গাইৰ হাড় আৰু গোবৰ দি (গাঁতৰ ভিতৰতে) দাহ কৰিব লাগে। আৰু এই সকলো কাম ঋতু অনুসাৰে সময়মতে কৰিব লাগে।

तुषारपायनम्treatment by (or with) frost/dew (a cooling exposure)
तुषारपायनम्:
TypeNoun
Rootपायन
Formनपुंसकलिङ्ग, एकवचन, प्रथमा/द्वितीया; तुषारस्य पायनम् (तुषार-सम्बन्धि पायन/प्रयोगः)
उष्णशोषणम्drying by heat
उष्णशोषणम्:
TypeNoun
Rootशोषण
Formनपुंसकलिङ्ग, एकवचन, प्रथमा/द्वितीया; उष्णेन शोषणम्
and
:
TypeParticle
Root
Formसमुच्चयार्थक अव्यय
असप्तरात्रात्within less than seven nights (i.e., in under a week)
असप्तरात्रात्:
TypeAdverbial (from noun)
Rootसप्तन् + रात्रि
Formपञ्चमी-तत्पुरुष; ‘सप्तरात्र’ (सप्त रात्रयः) + नञ् ‘अ-’ = असप्तरात्र; पञ्चमी एकवचन ‘-आत्’ = ‘सात रातों से कम अवधि के भीतर/अन्तराल से’
इतिthus
इति:
TypeParticle
Rootइति
Formउद्धरण/निगमनार्थक अव्यय
धान्यबीजानाम्of grain-seeds
धान्यबीजानाम्:
TypeNoun
Rootधान्य + बीज
Formनपुंसकलिङ्ग (बीज), बहुवचन, षष्ठी; धान्यस्य बीजानि
त्रिरात्रम्for three nights
त्रिरात्रम्:
TypeNoun (time-measure)
Rootत्रि + रात्रि
Formनपुंसकलिङ्ग, एकवचन, द्वितीया (कालपरिमाण); ‘तीन रातों (तक)’
वाor
वा:
TypeParticle
Rootवा
Formविकल्पार्थक अव्यय
पञ्चरात्रम्for five nights
पञ्चरात्रम्:
TypeNoun (time-measure)
Rootपञ्चन् + रात्रि
Formनपुंसकलिङ्ग, एकवचन, द्वितीया (कालपरिमाण); ‘पाँच रातों (तक)’
वाor
वा:
TypeParticle
Rootवा
Formविकल्पार्थक अव्यय
कोशीधान्यानाम्of ‘kośī’ grains (a classified type of grain)
कोशीधान्यानाम्:
TypeNoun
Rootकोशी + धान्य
Formनपुंसकलिङ्ग (धान्य), बहुवचन, षष्ठी; कोशी-धान्यानि (कोशी-प्रकारक धान्य)
मधुघृतसूकरवसाभिःwith honey, ghee, and boar’s fat
मधुघृतसूकरवसाभिः:
TypeNoun (instrumental plural)
Rootमधु + घृत + सूकरवसा
Formस्त्रीलिङ्ग (वसा), बहुवचन, तृतीया; मधु-घृत- (सूकरवसा) इति समाहार/इतरेतर-द्वन्द्व; ‘इनसे’
शकृत्-युक्ताभिःmixed with dung
शकृत्-युक्ताभिः:
TypeAdjective (used substantively)
Rootयुक्त
Formस्त्रीलिङ्ग, बहुवचन, तृतीया; शकृता युक्ताः (मधुघृतवसाः) = ‘गोबर/मल से मिश्रित’
काण्डबीजानाम्of stem-seeds / stem-propagated seeds
काण्डबीजानाम्:
TypeNoun
Rootकाण्ड + बीज
Formनपुंसकलिङ्ग (बीज), बहुवचन, षष्ठी; काण्डस्य बीजानि
छेदलेपःcutting and coating (a cut-and-smear treatment)
छेदलेपः:
TypeNoun
Rootलेप
Formपुंलिङ्ग, एकवचन, प्रथमा; छेदः (काटना/चीरा) + लेपः = ‘काटकर लेप करना’
मधुघृतेनwith honey and ghee
मधुघृतेन:
TypeNoun
Rootमधु + घृत
Formनपुंसकलिङ्ग, एकवचन, तृतीया; ‘मधु और घृत से’
कन्दानाम्of tubers/bulbs
कन्दानाम्:
TypeNoun
Rootकन्द
Formपुंलिङ्ग, बहुवचन, षष्ठी; ‘कन्द’ (कन्द-मूल/ट्यूबर)
अस्थिबीजानाम्of hard/stone seeds (kernel-like seeds)
अस्थिबीजानाम्:
TypeNoun
Rootअस्थि + बीज
Formनपुंसकलिङ्ग (बीज), बहुवचन, षष्ठी; अस्थीनि इव बीजानि / अस्थि-सम्बद्ध बीजानि
शकृत्-आलेपःa coating with dung
शकृत्-आलेपः:
TypeNoun
Rootआलेप
Formपुंलिङ्ग, एकवचन, प्रथमा; शकृता आलेपः = ‘गोबर/मल का लेप’
शाखिनाम्of trees (branching plants)
शाखिनाम्:
TypeNoun
Rootशाखिन्
Formपुंलिङ्ग, बहुवचन, षष्ठी; ‘शाखा यस्य’ = वृक्ष (branching plants/trees)
गर्तदाहःburning/heating of the planting pit
गर्तदाहः:
TypeNoun
Rootदाह
Formपुंलिङ्ग, एकवचन, प्रथमा; गर्तस्य दाहः = ‘गड्ढे में दहन/तापन’
गोऽस्थिशकृद्भिःwith cow-bones and dung
गोऽस्थिशकृद्भिः:
TypeNoun
Rootगो + अस्थि + शकृत्
Formनपुंसकलिङ्ग (समाहार), बहुवचन, तृतीया; गो-अस्थि + शकृत् (गवां अस्थीनि, शकृत्) ‘इनसे’
कालेin the proper season/time
काले:
TypeNoun
Rootकाल
Formपुंलिङ्ग, एकवचन, सप्तमी; ‘समये/ऋतौ’
दौह्र्दम्the ‘dauhṛda’ treatment (special nurturing rite to induce flowering/fruiting)
दौह्र्दम्:
TypeNoun
Rootदौहृद
Formनपुंसकलिङ्ग, एकवचन, प्रथमा/द्वितीया; ‘दौहृद’ = गर्भिण्याः इच्छा; कृषि-प्रयोगे ‘वृक्षस्य दौहृद’ = वृक्ष-विशेष-पालन/उपचारः फलप्रवर्तनार्थम्
and
:
TypeParticle
Root
Formसमुच्चयार्थक अव्यय
D
dhānya-bīja
K
kāṇḍa-bīja
K
kanda
Ś
śākhī (trees)
G
go-asthi
Ś
śakṛt

FAQs

They function as standardized agronomic protocols to reduce crop failure risk, improve germination, and stabilize state agricultural revenue and supplies.

Because even correct techniques fail if mistimed; Kautilya encodes seasonality as part of compliance, not optional farmer discretion.